S Pavoučkem skautují celé rodiny

Vydání: 2011/32 Poutní deníky, 1.8.2011, Autor: Tomáš Kutil

Hned 14 velkých indiánských tee-pee upoutalo minulý týden pozornost každého návštěvníka Měsíčního údolí u Vlašimi. Navíc jejich osazenstvo bylo poměrně nezvyklé: v každém z nich bydlela jedna rodina, nechyběly ani nejmenší děti. Tento netypický tábor se jmenuje Pavouček Iktomi a je charakteristický právě tím, že se ho účastní celé rodiny.

Jedná se o zatím u nás nepříliš rozšířený family skauting. Zjednodušeně řečeno jde o skautování, které je ale přizpůsobené tomu, aby ho mohly absolvovat celé rodiny i s dětmi, většinou předškolního věku. Větší děti už pak obvykle pokračují v klasických skautských oddílech. „Bylo nám líto, že už jsme přestali jezdit jako aktivní vedoucí skautských táborů, ale pak nás napadlo, že bychom si tyto tábory mohli přizpůsobit,“ vysvětluje důvod vzniku Pavoučka Ondřej Remeš, hlavní koordinátor tábora. Postupně se proto seznámili s principy fungování family skautingu a rozhodli se ho vyzkoušet. A letos díky tomu mohli být už na šestém táboře. Pavouček Iktomi je navíc úzce propojen se dvěma pražskými farnostmi – kobyliskou a bohnickou. Svědčí o tom i fakt, že celý tábor absolvoval i P. Ondřej Matula z kobyliské farnosti. Každý den sloužil u ručně vyrobeného oltáře mši svatou, dvě z nich – zahajovací a závěrečná – byly pojaty slavnostněji a účastnilo se jich v podstatě celé osazenstvo tábora. „Beru to jako velmi obohacující čas, kdy si mohu se svými farníky příjemně popovídat, společně se zasmát a modlit se. Myslím, že je velmi cenné, když lidé mohou mít svého kněze s sebou i na dovolené,“ říká P. Matula a přiznává, že během toho týdne si odpočine, protože organizační zátěž neleží na něm, ale rozdělí si ji mezi sebe jednotlivé rodiny. Každý den má na starosti dvojice rodin. Během týdne se všichni prostřídají, a každou část táborové hry tak připravuje někdo jiný. Letos se děti spolu se svými rodiči vžili do rolí indiánů. Slavnostní nástupy proto probíhaly v indiánských krojích, které ušily většinou maminky, a nechyběly ani indiánské pokřiky. Týdenní tábor je sice vrcholem aktivit Pavoučka, není ale jedinou akcí, kterou spolu rodiny podnikají. Během roku se snaží pravidelně jezdit na jednodenní výpravy, v zimě na hory, v adventu vyrábějí různé vánoční ozdoby apod. V rámci kobyliské farnosti pak pod hlavičkou Pavoučka vzniklo též rodinné modlitební společenství, které je otevřené i těm, kdo se táborů neúčastní.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay