Rozloučení s arcibiskupem Karlem Otčenáškem

Vydání: 2011/24 Duch Svatý, 6.6.2011, Autor: Jiří Prinz

Velkým náměstím v Hradci Králové se rozléhá zvuk zvonů. Svolává věřící do katedrály Svatého Ducha, aby se tu rozloučili s nedávno zesnulým arcibiskupem Karlem Otčenáškem.

Katedrála už je zaplněna do posledního místečka, a tak se stovky příchozích musí spokojit se sledováním smutečního obřadu na velkoplošné obrazovce umístěné před katedrálou. Dění na obrazovce tak může sledovat i množství zvědavců z oken přilehlých domů. Rozloučit se s oblíbeným pastýřem přišli biskupové z České republiky i ze zahraničí, politici, akademici a také političtí vězni z padesátých let. Právě s nimi sdílel zesnulý arcibiskup muklovský osud a v komunistických kriminálech také jako mladý, tajně vysvěcený biskup prošel formací, která zásadně ovlivnila celý jeho další život. Ví to i jeho první nástupce v úřadě královéhradeckého biskupa a nynější pražský arcibiskup Dominik Duka, který k tomu ve své homilii řekl: „Ve vězení se mladý adept biskupské služby ptal dnes již blahoslaveného Pavola Petera Gojdiče: Co by mělo být mým posláním? Gojdič mu odpověděl: Buď dobrý člověk.“

Zesnulému poděkoval i papež

To, že arcibiskup Otčenášek tomuto úkolu dostál, potvrzují všichni řečníci, kteří po bohoslužbě přicházejí k mikrofonu, aby poděkovali za službu Karla Otčenáška církvi i společnosti. Apoštolský nuncius Diego Causero tlumočí pozdrav Svatého otce a po něm hovoří ministr financí Miroslav Kalousek a primátor Hradce Králové Zdeněk Fink, kondolenční slova prezidenta Václava Klause zase předčítá šéf protokolu jeho kanceláře. Slova se ujímá i předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová: „Jsem ráda, že jsem se ve svém životě poznala s laskavým člověkem, jakým byl bratr Karel Otčenášek. Proč ho nazývám bratrem? Jsme--li všichni dětmi Božími, pak jsme přece všichni bratry a sestrami – a on mě také nazýval sestrou,“ vzpomíná Naděžda Kavalírová a jménem všech politických vězňů dodává: „V různých vězeních strávil devět let a vždy přitom zůstal věrným služebníkem svého Pána. Nezapomeneme.“ Poslední slovo patří novému královéhradeckému biskupovi Janu Vokálovi. Zpráva o jeho nedávném jmenování zastihla arcibiskupa Otčenáška už vážně nemocného, ale přesto se z ní ještě stihl radovat. „Pan arcibiskup zůstane v mé paměti jako vzor na cestě ke kněžství,“ složil mu nový biskup poklonu, po níž se královéhradeckým náměstím rozezněl potlesk.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay