Příběhy zničených kostelů ožívají

Vydání: 2011/51 Betlémy a Betlémáři, 13.12.2011, Autor: Tomáš Kutil

Byla to místa modlitby, kam každou neděli mířily davy věřících. Dnes jsou z nich v lepším případě ruiny, mnohdy zmizely úplně. Řadu kostelů v severních Čechách potkal tento osud v druhé polovině 20. století. Jejich příběhy mapuje výstava s názvem Zničené kostely, která je od tohoto týdne k vidění v pražském Klementinu, pak se z ní pravděpodobně stane výstava putovní.

Na plakát, který na výstavu zve, zvolili organizátoři poměrně drastickou fotku – minimálně pro věřícího člověka. Na snímku je totiž torzo kostela, nad kterým se obludně tyčí pásový dopravník. Z něj padá proud písku a zbytky kostela se postupně mění v kopec. Je to reálná fotografie z 80. let minulého století (!) a ilustruje způsoby, jak se režim zbavoval sakrálních památek, které se mu už nehodily ani jako sklady či prostory pro armádu. Mnoho kostelů proto bylo zasypáno, odstřeleno a rozbořeno. „Na počátku tohoto projektu stála snaha našeho sdružení o zmapování a obnovu drobných sakrálních památek v krajině. Zatímco Boží muka dokážeme ve většině případů vrátit do původní podoby, u kostelů, které byly komunisty cíleně bořeny, nám nezbývá, než alespoň připomenout jejich osud a bývalou krásu,“ vysvětlil iniciátor výstavy a celého projektu Tomáš Hlaváček, předseda Sdružení pro obnovu památek Úštěcka. Podle kurátora výstavy Michala Stehlíka je nutné připomenout také to, že nešlo o nějaké anonymní ničení, ale za devastací kostelů stála konkrétní rozhodnutí většinou stále ještě žijících lidí. „Není to žádná dávná historie, nejvíce kostelů bylo v severních Čechách zničeno okolo roku 1980, jedno rozhodnutí srovnat se zemí tři kostely padlo dokonce až v roce 1986,“ dodal Michal Stehlík. Na vytvoření výstavy, z níž by později měla vzniknout též kniha, se podílelo i litoměřické biskupství. „Většina z vyobrazených památek byla v majetku katolické církve. Organizátoři výstavy jsou naši přátelé a při sbírání materiálů často spolupracovali se zaměstnanci biskupství, kteří jim poskytli mnoho potřebných dokumentů,“ popisuje spolupráci litoměřický biskup Jan Baxant. Kromě toho, že podobná výstava může v lidech vyvolat smutek a bolest z toho, co bylo zničeno, může být podle litoměřického biskupa impulzem k aktivitě. „Možná se v lidech objeví otázka: Co my tváří v tvář těmto památkám, které vytvořili naši předkové, zanecháme těm, kteří přijdou po nás?“ Výstava bude v pražském Klementinu přístupná do 21. ledna 2012 a poté se zřejmě vydá na cesty. Organizátoři už evidují 14 žádostí o její umístění.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay