Politici mají strach nás kontaktovat

Vydání: 2004/10 O česko-německém smíření, 6.9.2004, Autor: Štěpán Plaček

SUDETONĚMECKÉ KRAJANSKÉ SDRUŽENÍ V PRAZE
V souvislosti s hlavním tématem tohoto čísla KT, jímž jsou česko-německé vztahy, jsme se zajímali o působení pražské kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení a o to, zda má tato organizace skutečný zájem o smíření.


Otevření kanceláře před rokem vyvolalo v zemi nevoli...
Oficiálně jsme kancelář otevřeli malou slavností, která vyvolala veliký rozruch. Od té doby se situace již značně uklidnila. I to ukazuje, že se nesplnily některé tehdejší obavy, že kancelář zde bude vyvíjet nějakou negativní činnost.

Co bylo vlastně záměrem jejího otevření?
Předně jde o navázání na dřívější kontakty mezi sudetskými Němci a Čechy. Zde se i leccos povedlo: máme několik dobrých kontaktů na některé poslance, senátory či politické strany, ale i na církve, občanská sdružení a k jednotlivé občany. Českým občanům se snažíme pomoci při nalezení ztracených přátel a příbuzných. To jsou někdy velice krásné příběhy. Tento zájem ze strany jednotlivých lidí nás překvapil a musím dodat, že je v kontrastu s prostředím politiky, kde panuje velký strach být s námi ve spojení - netýká se to jen omezeného okruhu politiků, kteří se už otevřeli smíření. Přes snahu některých zdejších médií kriminalizovat ty politiky či osoby veřejného života, které jsou s námi ve styku, se komunikace pozitivně "rozbíhá". Pro obě strany je nutná potřeba spolu mluvit, byť jsou tu též lidé, které nebude možné přesvědčit nikdy. Těmi jsou komunisté, nacionalisté a bohužel i část představitelů ODS se připojuje k tónu, který je proti jakémukoliv styku s oficiálním zastoupením sudetských Němců. Nikdy ale nejde přesvědčit všechny.

Předpokládali jste, že během roku dosáhnete lepších výsledků?
Byli jsme nepříjemně překvapeni reakcemi některých médií. Zde musím konkrétně jmenovat televizi Nova, kde se jednalo o "hecování" toho nejhoršího druhu. Stačí se podívat na kampaň, kterou proti nám vede paní Bobošíková v televizní Sedmičce, kde více než polovička všech pořadů byla věnována též otázce sudetských Němců - velice jednostranně a velice kriticky. To vše navíc obráceno proti všem Čechům a sudetským Němcům, kteří se chtějí těmito vztahy pozitivně zabývat. Myslím, že to má na vzájemné vztahy velice špatný vliv. Žasnu nad tím, že ještě po roce 2000 je možné zaslechnout formulace typu: "sudetští Němci jsou potomci nacistů". Samozřejmě mě nemohly vyvést z míry dvě demonstrace, které zde proběhly - nejdřív nacionalistů a poté komunistů. Ale byla tu i spousta hysterických výlevů, které byly na hranici snesitelnosti (např. žena, která navštívila kancelář a beze slova plivla na sekretářku apod.). Tyto zážitky ale vyvažují některá velice hezká setkání.

Jak spolupracujete s církvemi v Česku?
Sudetští Němci mají vícero křesťanských organizací, například Sudetoněmecké kněžské dílo, Ackermann-Gemeinde a jiné. Dobrý kontakt s církvemi tady je, ten není třeba hledat. Sudetoněmecké křesťanské organizace chtějí v tomto kontaktu jít i dále, tedy najít společnou řeč i v otázkách minulosti. Pravidelně se setkávám se zdejšími biskupy, spolupracujeme s Českou katolickou charitou. Snažíme se zprostředkovávat spojení při opravách církevních památek a podobně. Kontakty máme i s dalšími církvemi, ale největší spolupráce probíhá s církví římskokatolickou. Před rokem 1939 bylo asi 95 procent sudetských Němců katolického vyznání.

Vaše slova působí vstřícně. Opačný dojem ale Češi mnohdy mají z rétoriky sudetoněmecké reprezentace v Německu. Má Sudetoněmecké krajanské sdružení opravdový zájem o smíření?
Samozřejmě některá vyjádření budí různý dojem. Ale myslím, že je to důkaz, že se jedná o demokratické instituce. Někdy mají razantní výroky na adresu Čechů zdroj v netrpělivosti. Po bezmála 60 letech od odsunu mají někteří dojem, že umřou dříve, než se dožijí změn, které si v této věci představují. Sudetoněmecké krajanské sdružení má zájem o smíření a směřuje k němu veškerá jeho činnost, protože bez něho není možný společný život ve sjednocené Evropě. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay