"Po devadesátce podle statistiky málo lidí umírá"

Vydání: 2006/19 Etické otazníky gynekologie, 9.5.2006, Autor: Jiří Macháně

Cenu Gratias Agit udělil 4. května ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda osobnostem i organizacím, které svým významem nebo činy přispěli k šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. „Úplný obraz, jméno naší země, tvoří životy lidí, jejich svědectví a dílo. Ctnosti a hodnoty přetrvávají a našemu jménu dávají život,“ prohlásil při předávání cen ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Poté, co ocenil kardinála Tomáše Špidlíka uvedl, že tento Čech působící ve Vatikánu splňuje kritéria pro udělení vyznamenání na sto procent. „On je ten, který spojuje kultury, lidi i reprezentanty různých období historie. Nazval bych jej svorníkem, který činí stavbu pevnou,“ uvedl ministr Svoboda. Podle jeho slov kardinál Špidlík celou svojí činností ukazoval na Českou republiku. „Měl otevřené dveře pro všechny, kdo přijížděli do Říma, staral se o studenty. Také nám svým celoživotním dílem zpřístupnil východní spiritualitu,“ doplnil Cyril Svoboda.
(mach)

Po slavnostním předání cen Gratias Agit jsme kardinála Tomáše Špidlíka poprosili o krátký rozhovor. Skromně a ochotně nám vyhověl a neodpustil si ani žerty na svůj účet.

Udělalo vám ocenění radost?
(Pan kardinál se rozzáří úsměvem.) Víte, já už ve svém věku žádné ceny moc nepotřebuju. Ale je to opravdu moc hezké, že Česko se zajímá také o nás, kteří jsme v cizině něco udělali.

Katolická církev v Česku nepatří zrovna mezi ty nejpopulárnější instituce. Překvapilo vás, že vás ministr Svoboda vybral jako reprezentanta tohoto společenství?
Tož, já na tuhle nepopularitu nevěřím. Lidé jsou vždycky trochu jiní, než jak se dělají navenek. A Češi jsou už moc dlouho zvyklí dělat ze sebe ateisty, ale ve skutečnosti jimi podle mého zas tak moc nejsou.

Když se ohlédnete za svou prací, co se vám nejvíc podařilo a dělá vám radost?
Že mi zatím všechno vyšlo. Je mi 86 let, všichni mí kolegové už zemřeli, a já ještě pořád můžu pracovat. Mohu Pánu Bohu poděkovat, že z těch knih, které jsem dosud napsal, je pořízeno už asi stopadesát překladů. Sedm je jich dokonce arabsky. Ještě mi snad pár let na práci zbývá. Musím se ale dočkat devadesátky. Víte proč? Poněvadž po devadesátce podle statistiky už málo lidí umírá.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay