"Po devadesátce podle statistiky málo lidí umírá"

Vydání: 2006/19 Etické otazníky gynekologie, 9.5.2006, Autor: Jiří Macháně

Cenu Gratias Agit udělil 4. května ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda osobnostem i organizacím, které svým významem nebo činy přispěli k šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. „Úplný obraz, jméno naší země, tvoří životy lidí, jejich svědectví a dílo. Ctnosti a hodnoty přetrvávají a našemu jménu dávají život,“ prohlásil při předávání cen ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Poté, co ocenil kardinála Tomáše Špidlíka uvedl, že tento Čech působící ve Vatikánu splňuje kritéria pro udělení vyznamenání na sto procent. „On je ten, který spojuje kultury, lidi i reprezentanty různých období historie. Nazval bych jej svorníkem, který činí stavbu pevnou,“ uvedl ministr Svoboda. Podle jeho slov kardinál Špidlík celou svojí činností ukazoval na Českou republiku. „Měl otevřené dveře pro všechny, kdo přijížděli do Říma, staral se o studenty. Také nám svým celoživotním dílem zpřístupnil východní spiritualitu,“ doplnil Cyril Svoboda.
(mach)

Po slavnostním předání cen Gratias Agit jsme kardinála Tomáše Špidlíka poprosili o krátký rozhovor. Skromně a ochotně nám vyhověl a neodpustil si ani žerty na svůj účet.

Udělalo vám ocenění radost?
(Pan kardinál se rozzáří úsměvem.) Víte, já už ve svém věku žádné ceny moc nepotřebuju. Ale je to opravdu moc hezké, že Česko se zajímá také o nás, kteří jsme v cizině něco udělali.

Katolická církev v Česku nepatří zrovna mezi ty nejpopulárnější instituce. Překvapilo vás, že vás ministr Svoboda vybral jako reprezentanta tohoto společenství?
Tož, já na tuhle nepopularitu nevěřím. Lidé jsou vždycky trochu jiní, než jak se dělají navenek. A Češi jsou už moc dlouho zvyklí dělat ze sebe ateisty, ale ve skutečnosti jimi podle mého zas tak moc nejsou.

Když se ohlédnete za svou prací, co se vám nejvíc podařilo a dělá vám radost?
Že mi zatím všechno vyšlo. Je mi 86 let, všichni mí kolegové už zemřeli, a já ještě pořád můžu pracovat. Mohu Pánu Bohu poděkovat, že z těch knih, které jsem dosud napsal, je pořízeno už asi stopadesát překladů. Sedm je jich dokonce arabsky. Ještě mi snad pár let na práci zbývá. Musím se ale dočkat devadesátky. Víte proč? Poněvadž po devadesátce podle statistiky už málo lidí umírá.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay