Vydání: 2005/19 Konec 2. světové války, 9.5.2005, Autor: Marie Zimmermannová

Arcibiskup Karel Otčenášek se narodil 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí. Kněžské svěcení přijal v posledním roce II. světové války v Římě. Na počátku komunistické perzekuce církve (30. dubna 1950) přijal tajně i biskupské svěcení, aby mohl zastoupit nemocného a v domácím vězení drženého biskupa Mořice Píchu. Karlu Otčenáškovi tehdy bylo teprve třicet let. Necelé dva měsíce nato byl zatčen a třináct let pak strávil v nejhorších komunistických žalářích. Po propuštění (na zásah papeže Jana XXIII.) v roce 1962 pracoval v mlékárně. V roce 1965 mu komunistické úřady povolily návrat do duchovní správy. Úřadu biskupa v Hradci Králové se ujal až 27. ledna 1990. V září roku 1998 pak byl vystřídán Dominikem Dukou, kterému stále pomáhá v plnění biskupských povinností.

Arcibiskupa Karla Otčenáška velmi oslovilo svatodušní zasvěcení katedrály, pro kterou přijal biskupské svěcení. Po celých 55 let promýšlel ideu „všeobecného katolického svatodušního a všelidského spřátelování – tedy vzájemné lásky – všech se všemi a převážně s Bohem“. Koncept této myšlenky předal na závěr slavnostní bohoslužby prezidentu Václavu Klausovi jakožto reprezentantovi českého národa a delegátu Svatého stolce Giovannimu Coppovi jako zástupci celé církve. Ten mu také tlumočil osobní dopis papeže Benedikta XVI.