Vydání: 2009/39 Papež v ČR, 24.9.2009, Autor: Jiří Prinz

Výjimečné pocty se dostane v den svátku patrona české země lebce svatého Václava. Poprvé ve více než tisícileté tradici svatováclavského kultu se přímo na místě světcova umučení ve Staré Boleslavi ostatkům pokloní sám papež.

„Ačkoli se ostatkům sv. Václava poklonil v minulosti již Jan Pavel II., přece jen půjde o mimořádnou událost. Benedikt XVI. bude totiž prvním papežem v dějinách, který se lebce národního patrona pokloní přímo na místě, kde byl světec zavražděn,“ říká probošt staroboleslavské kapituly P. Vladimír Kelnar. Světcova lebka je přitom předmětem kultu od středověku a v průběhu staletí se před ní sklonili nejprominentnější osobnosti českých dějin. Císař Karel IV. právě pro tuto lebku nechal vyrobit svatováclavskou korunu, nejstarší součást českých korunovačních klenotů. Lebka je proto dodnes vnímána jako symbol české státnosti a podle toho je také střežena. „Je uložena v metropolitní pokladnici pražské katedrály, která je běžně nepřístupná. Vystavuje se tedy jen při výjimečných příležitostech,“ dodává P. Vladimír Kelnar.

Lebce se dostane pocty jako státníkům

Mimořádná péče bude věnována i převozu lebky ze svatovítské katedrály do Staré Boleslavi, k němuž dojde v neděli 27. září vpodvečer. Transport zajistí čestná jednotka hradní stráže. „Lebka bude mít motocyklový doprovod – podobný, jako mívají nejvzácnější státní návštěvy,“ vysvětluje kaplan hradní stráže Vladimír Hodousek, podle něhož je mezi vojáky vztah k ostatkům svatého Václava obzvlášť silný. „Je to pro nás mimořádná záležitost, žádná rutina. Kluci, kteří budou v doprovodu, jsou na to velmi hrdí, byť jsou většinou nevěřící,“ říká dále Vladimír Hodousek.

Antropolog: svatý Václav se dožil zhruba čtyřiceti let

Lebka je nejdůležitějším z dodnes zachovaných ostatků přemyslovského knížete. V nejnovější době ji podrobil důkladnému prozkoumání antropolog Emanuel Vlček, který se také jednoznačně vyslovil ve prospěch její pravosti. Jeho výzkum vedl ke změně pohledu na stáří svatého Václava. Oproti tradiční představě mladičkého panovníka razil dnes už zesnulý profesor Vlček tezi, že věk knížete musel být v době jeho smrti okolo čtyřiceti let. To pak vede i ke změně v dataci Václavova narození. Zajímavý je i Vlčkův odhad podoby svatého Václava. Je totiž shodný s odhadem podoby Petra Parléře, sochaře, jehož o zhotovení portrétu svatého Václava požádal císař Karel IV. Parléřova socha je dnes umístěna v kapli sv. Václava v pražské katedrále. „Souhlas lebky a portrétu je obdivuhodný. Domníváme se proto, že sochař vytvořil svůj portrét podle lebky, kterou nesporně znal,“ píše Emanuel Vlček v knize Nejstarší Přemyslovci.