Papež je církvi v Česku blízko a rozumí jí

Vydání: 2005/49 Jazyk církve, 28.11.2005, Autor: Jiří Macháně

„Bylo to milé otcovské a bratrské přijetí. Jako doma. A zároveň i hluboké setkání místních církví s církví univerzální,“ shodují se čeští a moravští biskupové, když hovoří o návštěvě Ad limina v Římě, ze které se vrátili 19. listopadu. „Benedikta XVI. jsem poznal jako člověka, jenž dokáže otevřít své srdce, ukázat lidskou blízkost a který se umí zasmát vtipu nebo humorné situaci,“ přibližuje atmosféru audience u papeže ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz.

„Pro českou a moravskou církev má otevřené srdce a my k němu máme otevřené dveře. Je to povzbuzení, když si uvědomíme, že na světě je víc než 2 500 diecézí a přes 4 500 biskupů,“ říká královéhradecký biskup Dominik Duka. Podle jeho slov měl Svatý otec o církvi v Česku dobrý přehled. Dostal totiž na stůl dvoustránkový výtah informací ze zpráv z diecézí v Česku. „Za našich devět diecézí by to jinak byla pětisetstránková kniha,“ vysvětluje biskup Duka. Jeho slova o vztahu papeže k Česku potvrdil i plzeňský biskup František Radkovský, kterého Svatý otec oslovil při audienci slovy: „Vítejte, sousede!“ „Je to proto, že jsme se několikrát potkali v sousedním Regensburgu, který on považuje za svůj domov,“ doplňuje biskup Radkovský.

Biskupové s papežem velmi často mluvili o problému předávání víry dětem, mládeži i dospělým, což je podle slov biskupa Radkovského otázka budoucí existence církve v České republice. „Hovořili jsme třeba o malém procentu katechizovaných dětí (asi 7 % populace - pozn. red.), ale i o katechezích dospělých, kurzech pro lektory a pastorační pomocníky,“ vysvětluje olomoucký arcibiskup Jan Graubner. O závěr desetiminutového setkání s Benediktem XVI. se podělil českobudějovický biskup Jiří Paďour: „Svatý otec mě pokojným a vlídným způsobem ujistil, že život církve se celá staletí proměňuje, a že i my současné obtíže s pomocí Boží překonáme.“

Při návštěvě biskupů u Kongregace pro nauku víry padla otázka na podzemní církev. „Uvedli jsme, že většina těch, kdo byli tajně vysvěceni, je dnes zařazena do života církve. Existuje však ještě skupinka, která řešení dané touto kongregací nepřijala a jde dále svou cestou. Slíbili nám, že někdo z kongregace přijede někdy v prvních měsících příštího roku do Česka a bude s těmito lidmi o jejich situaci hovořit,“ popsal jednání kardinál Vlk.

Jak řekl královéhradecký biskup Dominik Duka, při přijetí na Kongregaci pro biskupy řešili i situaci litoměřické diecéze, kde je on z důvodu zdravotní indispozice biskupa Pavla Posáda apoštolským administrátorem. „Nemohu říci, jak kongregace problém vyřeší, ale vím, že apoštolským administrátorem nebudu na dlouhý čas, protože jak všechny vatikánské instituce, tak i Svatý otec mě ujistili, že to tak nemůže zůstat,“ sdělil biskup Duka.

V Kongregaci pro katolickou výchovu dostal podle svých slov za pravdu ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz: „Bylo řečeno, že církevní školy jsou evangelizačním prostředkem, který oslovuje celé rodiny. Zaznělo i doporučení zřizovat církevní univerzity, s nimiž jsou ve světě dobré zkušenosti. Myslím si, že to není v budoucnu v Česku neuskutečnitelné.“

KE KOŘENŮM KŘESŤANSTVÍ

Biskupové Duka a Lobkowicz říkají, že pro ně bylo hezké prožívat biskupské společenství během celého pobytu v Římě.

„Mohli jsme spolu hovořit bez zátěží, které někdy provázejí biskupskou konferenci, kde je více byrokracie a stále se vracejících - někdy i žabomyších - problémů,“ přiblížil atmosféru pobytu v Římě biskup Dominik Duka. I přes nabitý program zbyl biskupům také volný čas. „Díky tomu jsem si ověřil, že můj oblíbený Caravaggiův obraz Povolání svatého Matouše je na svém místě a je pro mě stále krásnější a hlubší,“ pochvaloval si brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Čeští a moravští biskupové také sloužili bohoslužby ve čtyřech římských bazilikách, kde se také setkali s českými poutníky, kteří je do Říma doprovázeli společně s autobusem olomouckých bohoslovců a představených semináře. „Cítili jsme, že v Římě nejsme jen sami biskupové, ale že jsme zde spolu se svými ,diecézány‘,“ popsal své dojmy litoměřický biskup Pavel Posád.

Hlubokým zážitkem byla podle slov kardinála Miloslava Vlka mše u hrobu sv. Petra. „Stáli jsme u hrobu prvního papeže, poblíž je pochován papež Jan Pavel II. a kardinál Beran. Jako bychom sestoupili ke svým kořenům,“ říká kardinál Miloslav Vlk.

ZE SETKÁNÍ S ŽIVÝM PETREM

V souvislosti se stavbou kostela v Ostravě-Zábřehu poprosil biskup Lobkowicz papeže o urychlení blahořečení jeho předchůdce: „Kostel bychom totiž rádi zasvětili právě Janu Pavlu II.,“ vysvětlil. Když pak plzeňský biskup přibližoval papeži význam obrazu Mileny Kutkové, který Svatému otci daroval, Benedikt XVI. na něj reagoval: „To je hluboké téma k meditaci.“ Darovaný soubor nahrávek díla Miloše Boka, mladého skladatele, který působí v plzeňské diecézi, Svatý otec komentoval slovy, že „Česko bylo vždycky kolébkou muzikantů“. „Viděl jsem, že papeži udělal radost komplet všech symfonií Antonína Dvořáka. Dva dny nato jsem shodou okolností mluvil v Regensburgu s jeho bratrem Georgem, velkým hudebníkem. Ten mi řekl, že už o mém daru ví, že mu bratr o nahrávkách už řekl v telefonu.“

Závěrečné papežovo poselství nebylo - na rozdíl od toho, které Benedikt XVI. adresoval dříve rakouským biskupům - kritické. „Myslím, že je to mimo jiné proto, že slabší potřebuje spíše povzbudit než kritizovat a kárat,“ uzavírá biskup Dominik Duka a dodává, že jednotliví biskupové ještě dostanou hodnocení od příslušných vatikánských kongregací. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay