"Otevřete, viděly jsme prázdný hrob!"

Vydání: 2006/15 Velikonoce, 10.4.2006, Autor: Václav Štaud

Příběh umučení a zmrtvýchvstání Krista v podání mládeže z Dolních Bojanovic

„On vstal! Ježíš žije!“ Tři mladé ženy v oděvu z Kristových dob doslova proletí kostelem s křikem tak nadšeným, že se přítomným tají dech. Zastaví se u zamčených dveří sakristie a tlučou ze všech sil na apoštoly: „Otevřete, viděly jsme prázdný hrob!“ To je jedna ze scén pašijové hry Na kříž s ním, se kterou amatérští herci z Dolních Bojanovic objížděli po celou postní dobu brněnskou diecézi.

Při představení herci strhávají diváky k hodinové napjaté pozornosti. „Slova zaznamenaná apoštolem Janem dostávají v tomto podání úplně jinou sílu. Řada dramatických scén Kristova umučení a zmrtvýchvstání se doslova zarývá do posluchačovy duše, ať to je Pilátův soud, křížová cesta nebo krutá smrt na Golgotě. Vše vrcholí, když k apoštolům i divákům přichází Zmrtvýchvstalý se slovy ,Nebojte se!‘,“ popisuje své dojmy lékařka Ludmila Hlaváčová, která na představení přivedla i několik vnoučat.

Pašijovou hru nazkoušela skupina pětadvaceti mladých lidí. Patří k nim Stanislav Bílek - režisér, scenárista a současně představitel Piláta, a Eduard Zámečník, jenž skvělým způsobem ztvárňuje roli Ježíše. Soubor vznikl na půdě orelské jednoty v Dolních Bojanovicích, která s 250 členy patří k největším v České republice. Hudba je téměř celá autorským dílem místní skupiny Kytaráci, jejíž písničky (vydané na šesti CD) hrají skupiny katolické mládeže v celé republice.

Hra Na kříž s ním měla premiéru už v roce 1999. Loni ji Bojanovičtí oprášili, na zkoušku vyjeli do Blanska a slavili úspěch. Letos už cestovali každou sobotu i neděli po celou postní dobu a hráli především na Vysočině. Jednotlivé „štace“ objížděl soubor navzdory kruté zimě, která se do nich zakusovala ve venkovských chrámech, i přes hromady sněhu, kterými se musel jejich autobus prodírat. Vše bez nároku na odměnu. Soubor přijímal peníze pouze na uhrazení technických nákladů. Kostýmy i potřebné rekvizity si herci zhotovili sami, zvukovou a osvětlovací techniku si soubor půjčuje.

Na závěr představení děkuje režisér Stanislav Bílek za celý kolektiv aplaudujícímu publiku: „Dnes ráno v kostele moje malá dcera moc stála o to, abych ji vzal do náruče. Pochoval jsem ji a současně jsem si uvědomil, jak málo my dospělí toužíme po lásce nebeského Otce, kterou nám prostřednictvím svého Syna tak hojně projevil a projevuje. Proto jsem rád, jestli se nám tuto ,lásku krajnosti‘ podařilo alespoň trošku přiblížit.“
Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay