O investicích rozhodnou etická kritéria

Vydání: 2014/34 Papež přijel. Korea na kolenou, 19.8.2014, Autor: Jiří Prinz

Řadu otázek a spekulací vyvolala informace, že začal pracovat investiční fond, který má spravovat finanční prostředky církve získané z majetkového narovnání církve se státem. Fakta o jeho činnosti představuje ekonom pražské arcidiecéze KAREL ŠTÍCHA.
 
Dluh na stavbách činí v některých diecézích i několik miliard korun. Snímek Jiří Macháně
 
Jaké církevní aktivity se budou z fondu financovat a jak budou mezi jednotlivé církevní subjekty výnosy z fondu rozdělovány?

Fond slouží k investování svěřených prostředků, aby přinášely výnosy. Tyto výnosy jsou pak zejména určeny, aby byly reinvestovány, a spoluvytvářely tak budoucí ekonomickou základnu církve. Hovořit tedy v tuto chvíli o tom, že bude něco financováno z výnosu tohoto fondu, je tudíž vlastně protimluv.

Dobrá, tak je tomu dnes. Ale v budoucnu?

Až bude fond natolik silný, že bude vynášet takové prostředky, které budou moci být vraceny diecézím, budou z něj financovány provozní náklady na duchovní činnost, tj. to, co je nyní hrazeno ze státního příspěvku – tedy například platy duchovních.

Lze časově odhadnout, kdy by zhruba mohly být provozní náklady diecézí z výnosu fondu financovány?

Postupně bude klesat státní příspěvek na provoz církve a církev bude muset mít na to, aby tento výpadek pokryla. Zdrojů je pochopitelně více a jedním z nich bude výnos z investičního fondu. Poměr, v jakém budou jednotlivé diecéze výnosu využívat, bude přitom individuální: diecéze, která má například více lesů, bude moci na platy duchovních více použít výnosy z těchto lesů, zatímco diecéze, která má lesů méně, bude muset více využívat výnosu z fondu.

Podle jakého klíče se budou výnosy z fondu diecézím rozdělovat?

Ten klíč je naprosto triviální: diecéze budou dostávat tolik, kolik samy investovaly. Myšlenka společného fondu byla založena na skloubení dvou zdánlivě neřešitelných principů: jeden princip požadoval, aby se postupovalo pokud možno společně, druhý kladl důraz na to, aby nešlo o jakýsi socialistický režim, v němž je všechno všech. Nakonec jsme nalezli řešení, že se finanční náhrada, kterou církev od státu v rámci vyrovnání obdrží, rozdělí mezi jednotlivé diecéze podle určitých objektivních měřítek: počty duchovních, věřících, množství kostelů, rozloha diecéze atd. Následně se každá diecéze rozhodne, jakou část finanční náhrady, která na ni připadla, svěří a investuje do fondu. A kolik investuje, tolik získá na výnosech.

Jak vysoká částka už ve fondu je a které církevní subjekty investičnímu fondu svěřily své prostředky?

Pokud jde o výši částky, musím upozornit, že taková informace není z čistě strategických důvodů určena ke zveřejnění. Můžeme pouze sdělit, že jde o částku, která je dána součtem rozhodnutí všech zúčastněných subjektů. Těch subjektů je celkem devět. Jde o všech osm našich diecézí plus Českou biskupskou konferenci. I řády měly možnost do fondu vstoupit, ale nakonec se rozhodly tak neučinit. Když v budoucnu změní své stanovisko, zůstává pro ně tato možnost nadále otevřená.

Do kterých oblastí bude fond investovat?

Prvořadým úkolem je na základě etických kritérií vymezit oblasti, do nichž investovat nelze. Tím se otevírá prostor pro oblasti, do kterých investovat půjde. To může někdy být velice náročné definovat. Uvažme například situaci, kdy jistá firma vyrábí ocelové plechy, z nichž potom další výrobce zhotoví zbraň. Smíme do takové ocelárny investovat? Pro nás musí být rozhodující výstup z toho kterého podniku, nikoli jak s tímto výstupem naloží další firma. To bychom pak nemohli investovat do ničeho. Proto jsme si určili řadu omezení, která mají zabránit eticky konfliktním situacím. Jedno z nich například říká, že nebudeme nakupovat nejasné produkty na finančním trhu. Jiné omezení nás zase zavazuje, abychom nepodporovali investice v oblasti komodit (surovin). V tomto druhu obchodu totiž podle nás nejde o to, vytvářet hodnoty, nýbrž o spekulaci, na níž, abychom my mohli vydělat, by musel vždy někdo jiný prodělat.

Jakým způsobem je zajištěno, aby fond nezbankrotoval?

Vždy lze udělat pouze tolik, aby se takové nebezpečí minimalizovalo. Říci, že je to zcela vyloučené, nelze. Když přijde třetí světová válka a civilizace skončí v troskách, skončí v nich nejspíš i náš fond. My jsme ale udělali maximum, aby byly v co největší míře eliminovány lidské faktory, které by k bankrotu mohly vést.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay