Vydání: 2010/18 Legionáři, 27.4.2010, Autor: Jiří Macháně

Oficiální oznámení, že novým předsedou ČBK se stal Dominik Duka, zveřejnil současný předseda biskupů Jan Graubner minulé úterý. Na tiskové konferenci se olomoucký arcibiskup netajil tím, že si po předání funkce svému nástupci oddechne. „Budu mít více času na svou diecézi,“ pochvaloval si Jan Graubner. Jeho nástupce DOMINIKA DUKY, který se funkce ujme s prvním májovým dnem, jsme se zeptali:

Po svém jmenování pražským arcibiskupem jste v odpovědi na naši otázku zmínil, že by bylo logické, abyste byl pověřen i službou předsedy ČBK. Můžete vysvětlit, čím je výhodné, že v čele našich biskupů stojí český primas sídlící v sousedství Pražského hradu?

Nalijme si čistého vína: Česká republika je pragocentrická. Náš stát byl budován podle francouzského modelu – Paříž a pak všechno ostatní. Pro předsedu ČBK je tedy výhodou, že je ve velmi blízkém i osobním kontaktu s ostatními centry křesťanských církví, se státními institucemi, vládou, ministerstvy a dalšími úřady či diplomatickým sborem. Mnohem snadnější je i kontakt s panem nunciem. Osobní setkání nemohou být nahrazena sebelepší komunikační technologií. V tom to měl můj předchůdce těžké – musel dojíždět z Olomouce.

Prozradíte, jak proběhla volba předsedy ČBK?

Právě tak, jak měla. Je to volba tajná. (smích) Tajnou volbou se vybírá předseda i místopředsedové a volební hlas mají i pomocní biskupové, nikoli však emeritní.

Kdo byl váš nebo vaši protikandidáti?

Protože je zapotřebí dvoutřetinové většiny v prvních dvou kolech, je jasné, že první kolo je vlastně vždycky takový nástřel a rozhodující je kolo druhé. Ale jména neprozradím, to se nedělá. Zvolen jsem byl předepsaným počtem hlasů dvou třetin přítomných.

Vysvětlete prosím obyčejnému věřícímu, které jsou hlavní úkoly předsedy ČBK. Znamená to, že budete biskupům šéfovat?

Předseda biskupské konference nešéfuje, není představeným ostatních biskupů. Každý biskup v té které diecézi je zcela autonomní. Biskupská konference je sbor biskupů a funkce předsedy je spíš prací koordinátora. Při jednáních navenek pak ČBK zastupuje. Nemůže však činit svá rozhodnutí, ale každý krok musí být projednán a podroben kompetentní kritice a schvalování ostatních biskupů.

Neoslabuje se volbou arcibiskupa z Čech do čela ČBK hlas „moravské církve“?

Hovořil jsem o tom několikrát s panem nunciem: opravdu bychom chtěli, aby se v církvi mnohem více projevil odlišný život dvou církevních provincií – české i moravské. O to budeme usilovat. Moravská provincie je o něco dále než ta česká, žije tam více věřících. Na druhé straně ale papežská návštěva, a především pouť do Staré Boleslavi ukázaly, že i česká provincie je životaschopná.

Přijde s novým předsedou ČBK i nový generální sekretář?

Zvolen jsem nebyl jen já, ale na celé volební období i generální sekretář. Zůstává jím Ladislav Hučko. Takže pokud jste někde zaslechli, že pan biskup Hučko z této funkce odchází, už to neplatí. Poprosili jsme ho, aby ještě pokračoval.

Jaké budou vaše priority a konkrétní kroky, které plánujete? Lidé očekávají, stejně jako když jste byl jmenován pražským arcibiskupem, něco jako programové prohlášení…

Ke schizofrenii u mě snad ještě nedošlo (smích). Zkrátka – když jsem mluvil o prioritách pražského arcibiskupa, budou to zároveň priority předsedy ČBK. Skončila nejenom dvě období předsednictví arcibiskupa Jana Graubnera, ale jak naznačil i pan nuncius, po uplynulých dvaceti letech vstupujeme do nové etapy života církve. V té končící se zejména budovala infrastruktura církve. Toto „pionýrské“ období skončilo. Pionýrské ve smyslu Divokého západu – i my jsme se museli podobně jako tito dobrodruzi na severoamerickém kontinentu vypravit trošku do neznáma. Zabydlovali jsme církev v prostředí pluralitní demokracie. Nové období by mělo být časem prohlubování života z víry a většího otevření se společnosti. Církev by se měla stát živější součástí našeho národa – chtěl bych, aby se více zapojila.

Čeká na vás také dotažení majetkového vyrovnání se státem, Vatikánská smlouva…

To je ale v kompetenci zároveň druhé strany, tedy státu. Ano, tyto úkoly před námi stojí. Mým přáním je, aby otázky kolem majetkového narovnání byly vyřízeny ke spokojenosti všech. Aby nikdo nenaříkal.

Prý se chystá jakýsi tým státních a církevních expertů, který má údajně pracovat na novém textu smlouvy Česka s Vatikánem. Vedle náměstků Hynka Kmoníčka a Jaromíra Talíře je skloňováno i vaše jméno. Můžete existenci takové expertní komise potvrdit? Vzniká nová smlouva s Vatikánem?

Rozhodně nevzniká nová smlouva. Jde spíš o meritorní posouzení již dojednané smlouvy. Od doby pana nuncia Erwina Endera a ministra Cyrila Svobody, kdy byla dohodnuta, uplynula řada let. Smlouva mimo jiné popisuje situaci církve v Česku a je třeba se podívat, co se za tu dobu změnilo. Přímo z úst pana prezidenta, ale i ze strany ministra zahraničí, premiéra české vlády i ministra kultury zní, že se bude jednat o dovysvětlení některých termínů. Půjde tedy spíše o doplnění této smlouvy. I Jiří Paroubek se nechal slyšet, že problém vlastně vidí jen v několika slovech. Je zde tedy jistá naděje. Ale nedokážu přesně říci jaká, protože smlouvu bude muset ratifikovat parlament. Před volbami na to už asi nebude čas. Jde spíš o přípravu na pokračování po volbách…

Takže ta komise existuje?

Vím o tom, že se ta komise ustavuje, ale nemohu vám zatím říci, zda jsem jejím členem, protože to nevím. Nebyl jsem zatím kontaktován.

Je k této situaci nějaké alespoň předběžné stanovisko nunciatury? Vždyť kardinál Vlk v minulosti často opakoval, že Vatikán očekává ratifikaci již dojednaného textu…

Ministr zahraničí byl na jednání ve Vatikánu. Před ním i po něm hovořil s nunciaturou i s vatikánským státním sekretariátem. Co a jak se nyní bude dít, musí být předmětem oboustranné dohody. Ta však nevyvrací zmíněné tvrzení pana kardinála, neboť se nejedná o zahájení nových rozhovorů a vypracování celého textu nové smlouvy. Víc o tom ale nedokážu říci, je to věc budoucnosti, která není v mých rukou.