26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Novela církevního zákona nepřijatelná

31. 1. 2005

|
Tisk
|

Na 58. plenárním zasedání se v posledním lednovém týdnu v Praze sešli čeští a moravští biskupové. Hostem setkání byl i apoštolský nuncius, arcibiskup Diego Causero, který mj. komentoval současnou situaci vztahů mezi Českou republikou a katolickou církví. Za prioritu považuje ratifikaci smlouvy mezi Českem a Svatým stolcem a uspokojivé dořešení sporu o navrácení církevního majetku.

Vydání: 2005/6 Katolíci a hudba, 31.1.2005, Autor: podle agentur

Biskupové podle svého vyjádření nemohou přijmout opakované návrhy ministerstva kultury, aby se dosud stále otevřené otázky majetkového narovnání mezi církví a státem vyřešily formou výčtového zákona. Nebylo totiž jasně stanoveno, čeho se restituce či náhrada škod týká. „Výčtový zákon je absurdní, naprosto nepřijatelný pro ČBK i pro nekatolické církve sdružené v Ekumenické radě církví,“ upozornil kardinál Miloslav Vlk. Obě instituce se kloní k majetkoprávnímu vypořádání formou odškodnění či renty, jejíž konkrétní podobu je nutné dále rozpracovat a konkretizovat. „V nejbližší době budeme své názory formulovat a předložíme je ministerstvu. Otázkou ale zůstává, s kým jednat. Domnívám se, že ministerstvo kultury v tom není kompetentní a nemůže mluvit za jiná ministerstva. Majetkové vyrovnání se totiž týká i dalších ministerstev - např. zemědělství, financí a jiných institucí, obcí, měst, a podobně,“ sdělil kardinál Vlk.

Největším současným problémem je podle biskupů návrh novely tzv. církevního zákona. „Jeho schválení vládou považuji za skandální,“ konstatoval kardinál Miloslav Vlk. Námitek jsou desítky. Hned v úvodním paragrafu se například uvádí, že ministerstvo podle tohoto zákona bude evidovat všechny subjekty, které byly založeny registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi v České republice. V případě platnosti tohoto zákona by z takového seznamu vypadly jednotlivé diecéze či ČBK, protože tyto instituce založil Apoštolský stolec - tedy Vatikán, který v Česku není „registrován“. V České republice je sice registrována římskokatolická církev, která však tyto - pro život církve nezbytné - subjekty nezaložila. Dříve zákon např. uváděl mezi úkoly církve organizování, hlásání a vyznávání víry, ale v novém návrhu novely je uvedeno pouze vyznávání. „Rozpracujeme všechny námitky, ukážeme nesmyslnost této novely a půjdeme s tím do Parlamentu před prvním čtením,“ uvedl kardinál Vlk.

PENÍZE NA KOSTEL

ČBK se rozhodla věnovat finanční příspěvek 15 tisíc eur na  znovuvybudování válkou zničeného katolického kostela v městě Kupres v Bosně a Hercegovině. Tato pomoc je jedním z výsledků iniciativy Středoevropských katolických dnů (SEKD). Podobnou částkou přispějí na kostel v Kupres i biskupské konference z ostatních sedmi účastnických zemí SEKD. Na věže tohoto kostela v sarajevské diecézi bude zavěšeno osm nových zvonů, které jsou darem rakouské katolické církve. Zvony se poprvé rozezněly při slavnostní poutní bohoslužbě v Mariazell, kterou v květnu loňského roku SEKD vyvrcholily.

MLÁDEŽ, CHARITA A MENŠINY

V úvodu druhého dne zasedání biskupové hovořili o pastoraci katolické mládeže. Nový časopis pro katolické -náctileté dívky IN označili za jednu z možností, jak může církev oslovit tuto věkovou skupinu. Předseda ČBK, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, informoval o přípravě Duchovního a etického kodexu České katolické charity,' který má zdůraznit duchovní rozměr Charity v praktické činnosti, který ji odlišuje od ryze profesionálních sociálně-zdravotních institucí.

Pražský pomocný biskup Karel Herbst přiblížil současný stav paliativní péče v České republice. Ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi zaostává Česko především v přenosu legislativních změn do praktického života a v uznání paliativní péče plátci zdravotního pojištění.

Řeckokatolický biskup Ladislav Hučko informoval o činnosti Rady pro Romy, menšiny a migranty. Ta organizuje mezinárodní setkání Romů, jež se má uskutečnit letos na podzim v premonstrátském klášteře v Teplé.

 

RADA SPRAVEDLNOST A MÍR

Pražský pomocný biskup Václav Malý shrnul činnost Rady Iustitia et Pax (Spravedlnost a Mír) v loňském roce. Rada vydala tři dokumenty, které se zaměřily na nezaměstnanost, eutanazii, paliativní péči a ekologické daňové reformy. Jako výraz solidarity přijal biskup Malý čínské a kubánské katolické disidenty. Mezinárodního ocenění se této radě dostalo tím, že její sekretářka ing. Helena Žabžová byla zvolena členem výkonného výboru evropské Rady Iustitia et Pax. V letošním roce se chce česká Rada soustředit především na občanskou angažovanost křesťanů, prorodinnou politiku, domácí násilí a kriminalitu mládeže.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou