Noc kostelů: zástupy byly nekonečné

Vydání: 2010/23 Svobodné volby, 1.6.2010

Navzdory dešti a bouřkám, které se od pátečního soumraku nepřetržitě proháněly jižní Moravou, zaznamenali organizátoři v 83 otevřených kostelech a modlitebnách brněnské diecéze na 111 tisíc návštěvníků. V olomoucké arcidiecézi se v noci přišlo do kostelů podívat na 40 tisíc lidí. V pražské arcidiecézi to bylo dokonce ještě víc – organizátoři napočítali 50 tisíc zájemců. V celé České republice se projektu účastnilo 417 kostelů a modliteben.

Již něco málo po osmé hodině večerní dosahovaly v Praze předběžné součty návštěvníků 14 tisíc. Jednoznačně nejvyšší návštěvnost byla v centru Prahy, kde jsou soustředěny ty nejstarší a nejhonosnější církevní stavby. Jen do kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze u Karlova mostu zavítalo na 6 tisíc nočních poutníků. Celkem bylo v pražské arcidiecézi během Noci kostelů otevřeno 68 církevních staveb, katolických i evangelických. Zájem během páteční noci nicméně vzbuzovaly i kostely a chrámy na okraji Prahy. Například do Komunitního centra Matky Terezy na Jižním Městě si našlo cestu přes sto lidí. Plánované pozorování noční oblohy se sice kvůli velké oblačnosti příliš nezdařilo, ale komentovaná prohlídka, kytarový recitál či představení místního amatérského hvězdářského spolku už proběhly bez problémů. V komunitním centru se navíc celá noc nesla v ekumenickém duchu, prohlídku totiž vedla spolu s katolickými farnicemi i jedna zástupkyně Církve bratrské. „Snažili jsme se, aby se programu zúčastnili především ti, kdo v domě sídlí. Do přípravy se zapojilo celkem dvanáct lidí z farnosti, někteří se nabídli sami – například obě průvodkyně,“ prozradila ředitelka komunitního centra Johana Malá.

Noc s Anselmem Grünem

Loňský první ročník Noci kostelů se v Brně podařilo překonat. Například jen hudební a informační program na náměstí Svobody přilákal téměř 15 tisíc návštěvníků – lákadlem zde byla i vizualizace zbořeného kostela sv. Mikuláše. Důkazem velkého zájmu bylo přes tři tisíce rozdaných káv a čajů. Oproti loňsku měli návštěvníci i bohatší výběr programů. U sv. Augustina například probíhalo setkání s německým benediktinem a známým autorem duchovní knih Anselmem Grünem. Plni dojmů odcházeli i lidé z minoritského kostela svatých Janů, když doznělo koncertní pásmo a divadelní vystoupení. Mezi nimi i žák 4. třídy Michal Vonášek: „Už mám v poutnickém pasu nejmíň deset razítek. Ministruji od svých pěti let, ale tolik krásných kostelů jsem ještě neviděl.” S průběhem Noci kostelů byl spokojený i brněnský děkan a kanovník P. Václav Slouk, jehož gotickým svatojakubským chrámem nepřestával proudit zástup zejména mladých lidí. „Tato akce se velmi líbila i trnavskému arcibiskupovi Róbertu Bezákovi, který u nás dnes sbíral zkušenosti. Hodnotil to jako vstřícný krok směrem k lidem, kteří Boha ani křesťany neznají. Krok, který prý už příští rok udělá i Trnava,” konstatuje P. Václav Slouk.

Tanec i pantomima

Více než 22 tisíc lidí navštívilo otevřené kostely v Olomouci. Už dopoledne vyrostl na Horním náměstí stan, v němž pracovníci Centra pro rodinný život při Arcibiskupství olomouckém nabízeli kolemjdoucím koláčky, kávu a hlavně informace, co se bude v noci dít. Děti zde malovaly obrázky kostelů, které pak ozdobily stan zvenčí, a náměstím zněly spirituály. Také u Dómu sv. Václava se dopoledne ozývala hudba – vystoupili zde studenti místní evangelické konzervatoře a děti z církevní základní školy. Odpoledne pak u katedrály probíhaly hry i soutěže a v podvečer děti vyrazily za tajemstvím katedrály. Oficiálně byla Noc kostelů zahájena před 18. hodinou v kostele sv. Mořice. Pak už si lidé mohli ve 14 kostelech, kaplích a modlitebnách několika církví prohlížet místa, kam se běžně podívat nemohou – sakristie, krypty, podzemí, věže a zvony, varhany. Na mnoha místech se konaly besedy a přednášky, výstavy či koncerty duchovní hudby. Do noci zde zněly zpěvy spirituálů, bubnování bubeníků a nechyběli ani vlajkonoši. „Moc mě překvapilo a potěšilo, že přišlo tolik lidí. Takový zájem jsme nečekali,“ řekl Pavel Mléčka z arcibiskupství, který zde akci koordinoval. Podle jeho slov trvala příprava tři měsíce a v celé arcidiecézi se pak přišlo podívat do kostelů na 40 tisíc lidí. Také jeho patnáctiletá dcera Terezie se zapojila do programu: „Kdysi jsem slyšela Otčenáš zpívaný ve svahilštině. Moc se mi to líbilo, takže jsem vymyslela choreografii a s třemi kamarádkami z dómské farnosti jsme na něj nacvičili tanec.“ Ten pak dívky předváděly v každou celou hodinu v místní katedrále. V pravoslavném kostele sv. Gorazda si lidé zase mohli poslechnout přednášku o tvorbě ikon. V kostele Českobratrské církve evangelické pak mim Václav Dostál hrál pantomimu o stvoření světa a na návštěvníky čekala i výstavka různých vydání Karafiátových Broučků. V modlitebně Církve bratrské čekal na návštěvníky mj. i workshop židovských tanců.

Slavnost světla i kuřecí vývar

Noc kostelů letos poprvé otevřela i církevní památky v českobudějovické diecézi. Lidé se mohli přijít podívat do kostelů v Táboře, Písku, Deštné nebo ve Stráži nad Nežárkou. Zatímco českobudějovická katedrála byla pevně zamčená, své dveře otevřely dva klášterní kostely – Obětování Panny Marie a Panny Marie Růžencové. Na lidi zde čekaly koncerty, biblická čtení, noční prohlídka či závěrečná slavnost světla s modlitbou studentů. Místní petrini nachystali program už od šesti hodin večer. „Měli jsme radost, kolik lidí přišlo, ani jsme to nečekali,“ prozrazuje Dominik Otakar Pexa. Kromě prohlídky kostela na návštěvníky čekaly i řeckokatolické večerní chvály ve staroslověnštině. „Na závěr jsme servírovali lidem vynikající kuřecí vývar,“ doplňuje Dominik Otakar Pexa.

Kosti i liturgická roucha

Vysokou návštěvnost zaznamenala i většina ze čtyřiceti kostelů, které se veřejnosti otevřely v ostravsko-opavské diecézi. Téměř polovina z nich byla přímo v moravskoslezské metropoli. Jeden z mála kostelů, který se v pátek v Ostravě nenaplnil, byla katedrála Božského Spasitele. Noční modlitbu za město biskupa Františka Lobkowicze podpořila svým Otčenášem jen hrstka přítomných. Zato v kostele Panny Marie Královny posvátného růžence v Ostravě-Hrabůvce se dveře netrhly. Návštěvníky sem lákala i přehlídka liturgického oblečení, které předváděl mimo jiné i farář Miroslav Straka. Návštěvníci se tak dozvěděli, že dříve sloužili kněží mše zády k věřícím, a proto byla barokní roucha zdobená především na zádech. Mnozí také poprvé zjistili, k čemu vlastně slouží breviář, co je to misál, nebo se dověděli, které liturgické předměty jsou zapotřebí ke křtu či pohřbu. Zdobný chrám Panny Marie ve Frýdku ani nemusel lákat na svůj program. Má totiž unikátní polohu a pohled z jeho věže na celý Frýdek i Místek a na panorama Beskyd při večerním stmívání je dostatečnou pozvánkou k návštěvě. Přesto i zdejší program stál za to. Chrám otevřel kryptu s ostatky mnichů a také poutníků, s nimiž se kdysi po cestě za sochou Panny Marie podlomila lávka, a oni se utopili. Zatímco starším návštěvníkům naskakovala husí kůže v podzemních prostorách, do nichž je uváděli krojovaní mladí farníci, děti si z kostí v rakvích nic nedělaly.

Certifikát šesti poutníkům

Otevřenými kostely a modlitebnami plzeňské diecéze prošlo během Noci kostelů na 16 000 návštěvníků. Účastníci si mohli vybírat z více než 270 různorodých programů. Oblíbenou novinkou letošního ročníku byl poutnický pas, do něhož mohli zájemci sbírat razítka jednotlivých kostelů. Jednotlivá razítka znázorňují vždy určitý architektonický nebo umělecký prvek z interiéru či exteriéru kostela, který návštěvníci kostela měli možnost hledat. K půlnoci předali organizátoři za slavnostního potlesku Certifikát poutníka šesti nadšeným poutníkům, kteří za noc navštívili všech 15 kostelů. V královéhradecké diecézi se Noci kostelů zúčastnilo odhadem více než 6 000 lidí (z toho přes 2 000 v Hradci Králové) a do akce se zapojilo 40 kostelů. V litoměřické diecézi se lidem otevřely brány 65 kostelů a modliteben. V době uzávěrky mělo litoměřické biskupství informace z 39 zapojených míst, která navštívilo přes osm a půl tisíc lidí. Vzhledem k chystanému pohřbu emeritního litoměřického biskupa Josefa Koukla, který se konal 29. května, byl původní program Noci kostelů v Litoměřicích zkrácen a na obou místech – v katedrále sv. Štěpána a v děkanském kostele Všech svatých – skončil ve 22 hodin. Zájem lidí o jejich návštěvu byl přesto obrovský – i z toho důvodu, že děkanský kostel je kvůli rekonstrukci již šest let uzavřen.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay