Vydání: 2010/34 Matka Tereza, 17.8.2010, Autor: Aleš Palán

Fenoménem Broumova je bezpochyby zdejší klášter a mnohasetletá benediktinská tradice. Pro záchranu architektonických památek a povznesení kulturního života města se toho tady dělá opravdu hodně. Protože tady ale v současné době trvale nežije žádný řeholník, zdejší věřící nacházejí útočiště ve farnosti.

Broumovská farnost zahrnuje v podstatě celý Broumovský výběžek; donedávna přitom šlo o pět samostatných farností. Po jejich sloučení je ve farnosti 13 kostelů. Tři kostely mají ve správě benediktini, o zbytek pečuje farnost.
Diecézní kněží přitom nejsou v Broumově dlouho, přišli sem až po druhé světové válce, kdy odtud byli vyhnáni němečtí řeholníci. Sedmisetletá benediktinská kontinuita byla přerušena a ani dnes není klášter řeholníky obsazen.
Pravidelné mše přitom bývají v každém z deseti kostelů spravovaných farností, byť někde třeba jen jednou za měsíc. Na pět bohoslužeb s nedělní platností chodí zhruba 200 lidí. Farníci jezdí společně na poutě, tradici má farní den. Jednou za měsíc vychází farní zpravodaj s názvem BIM. Funguje tu společenství středoškoláků, růžencové společenství, je tu zastoupeno Schoenstattské hnutí. Od loňského prosince začal zpívat farní sbor. Křtů bývá průměrně 30 za rok, loni bylo 8 svateb.
„Český člověk poctivě hledá smysl života,“ zamýšlí se broumovský duchovní správce P. Martin Lanži. „Naší prvořadou úlohou není ovšem lidi přivést do kostela, ale do nebe. Nabídnout jim alternativu. Na našich akcích přitom participují i lidi, kteří do kostela nechodí. V tomto kraji jsou mnozí kryptokatolíci a my se je snažíme oslovit,“ říká kněz.
Farář by na Broumovsku mohl velmi dobře a smysluplně strávit svůj život opravou kostelů. Zdejší chrámy jsou skutečně architektonickou galerií pod širým nebem. P. Lanži ale pro svou činnost opravy za prioritní nepokládá, je si vědom, že je třeba se přednostně věnovat lidem. Shánění finančních prostředků skrze různé programy však zabírá hodně času; velkou pomocí je služba vikariátního technika architekta Jana Slavíka.




Snímek archiv farnosti Broumov