Neratovský chrám: od ničivé střely k zářné přítomnosti

Vydání: 2008/35 Máme doma prvňáčka, 26.8.2008, Autor: Ivana Jeništová

Je konec druhé světové války. Její závěr předznamenává nejen osudy německých obyvatel Neratova, ale i místního chrámu. Vojáci Rudé armády na něj 10. května 1945 střílejí z pancéřové pěsti. Prý jen tak. Střela zasahuje sanktusníkovou věžičku a od ní chytají střechy, dřevěná schodiště ve věžích – požár roztavuje zvon i hodiny. Naštěstí silné cihlové klenby brání rozšíření požáru do interiéru kostela. Za pár let však vzaly i ty za své...

MŠE SVATÉ POD ŠIRÝM NEBEM

Poté, co komunistická strana ztratila svou moc, začalo o záchranu kostela i poutního místa usilovat Sdružení Neratov. Dobrovolníci hned na začátku 90. let vyklidili sutiny (už podruhé v historii neratovského chrámu). Již v roce 1991 se tu mohla konat první pouť. Ta byla počátkem nové neratovské tradice mší svatých pod širým nebem. Bezmála dvacet let se do Neratova sjíždějí poutníci na hlavní pouť s doprovodným programem, která se konává na svátek Nanebevzetí Panny Marie, ale také na noční mše na Hod Boží vánoční, na Nový rok či o Bílé sobotě. Letních poutí se pravidelně účastní několik tisíc lidí z České republiky i ze zahraničí.
Mezitím stále pokračují záchranné práce na kostele Panny Marie Nanebevzaté. Se sdružením se na nich podílí kromě bývalých německých obyvatel Neratova také řada institucí.
Cílem sdružení je především navrácení plnohodnotného života do pohraniční obce. K tomu napomáhají jednotlivé aktivity sdružení, zaměřené na výstavbu, vybavení a provoz sociálních, charitativních i zdravotnických zařízení pro potřebné, ať již jde o pomoc lidem s lehkým mentálním postižením nebo opuštěným dětem (více na straně D přílohy).

CHRÁM MEZI OVOCNÝMI STROMY
V roce 2003 se podařilo obnovit průčelí včetně věží a hodin, o rok později proběhla sanace vnitřního zdiva, dozdily se oblouky a na řadu přišly opravy na místní faře. Kostel rovněž dostal novou – z části prosklenou střechu. Za podpory Nadace Partnerství a Výzkumného ústavu šlechtitelského a ovocnářského v Holovousech se podařilo kolem kostela vysadit Sad smíření – původní odrůdy hrušní, jabloní a švestek.



Brzy po ničivém požáru začali místní obyvatelé usilovat o opravu. Vyklidili trosky a píší dopisy s prosbami o uspíšení rekonstrukce. Ministerstvo školství a osvěty nakonec uvolňuje peníze, přispívají i dobrovolní dárci. 18. října 1945 proto mohou být zahájeny stavební práce. Byla vztyčena nová dřevěná střešní konstrukce, ovšem na kompletní pokrytí krytinou již kvůli nedostatku peněz nedošlo. A tak se přes veškerou snahu na Bílou sobotu roku 1957 klenby propadly. V roce 1973 byl na kostel vydán demoliční výměr. Naštěstí k demolici nedošlo, a tak se kostel, byť v zuboženém stavu, dočkal roku 1989. Zakrátko na to byl zapsán do seznamu památek.



O Vánocích svítí slunce přímo na svatostánek
Poprvé se zmínka o dnešním Neratově (Bärnwaldu) objevila v roce 1550. V osadě žili němečtí skláři, kteří zde postavili i první dřevěný kostelík. Pověst o Neratovu coby poutním místě vznikla na počátku 60. let 17. století. Po- dle pozdějších zpráv stál u jejího zrodu rokytnický farář P. Kryštof Florián Blažej Drick, který měl sen o Panně Marii a podle něho nechal vyřezat milostnou sošku. Tu 15. srpna 1661 procesí přeneslo z Rokytnice do Neratova. Téhož roku, na svátek Narození Panny Marie, hovoří pověst o uzdravení jedné rokytnické ženy. Zpráva se rychle rozšířila a za soškou i uzdravujícím pramenem vody začali do Neratova putovat lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí. Proto má vyrůst nový kamenný kostel. Jeho presbytář se v podobě hřbitovní kaple dochoval dodnes.
Do chrámu však proudily stále větší skupiny poutníků a ten je nestačil pojmout, proto se začátkem 18. století začalo uvažovat o stavbě rozsáhlejšího kostela. Nový kostel byl vysvěcen 24. srpna 1733, tedy před 275 lety.
Architektem chrámu byl pravděpodobně G. B. Alliprandi. Jedním z nejzajímavějších prvků je severojižní orientace kostela, díky níž dopadají sluneční paprsky v poledne na Hod Boží vánoční přímo na svatostánek.
(red)


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay