Vydání: 2009/23 Sjezd KDU - ČSL, 3.6.2009, Autor: Václav Štaud

„Poutní slavnost ke cti sv. Peregrina se díky umoudřenému počasí bude konat u kapličky. Cesta je bez problémů schůdná,“ informovaly před nedělí 17. května 2009 internetové stránky ořechovských farností.

„Chtěli jsme rozptýlit obavy pravidelných návštěvníků,“ říká náš průvodce, ořechovský farář P. Bohuslav Bláha. „V loňském roce nám totiž rozbahněná polní cesta připravila mnoho problémů. V letošním roce ale nic podobného nehrozí, můžeme se jen těšit na krásu dalekých výhledů.“ Poslední úsek zhruba tříkilometrové poutní cesty využívá příjemně stíněnou lesní pěšinu mezi borovicovým a akátovými háji. Palouku na vrcholu kopce pak vévodí malá kaple. „Tady už před mnoha staletími bývalo velmi frekventované a duchovně významné místo, totiž první zastavení poutníků, kteří chodívali z Brna do Mariazell.“ K tomu pan farář přidává několik podstatných informací: „Protože svatý Peregrin patří mezi hlavní patrony poutníků, nechali naši předkové kapličku zasvětit právě jemu. A na květnovou pouť sem odedávna přicházely celé generace věřících z Ořechova a okolních obcí. Ani v době totality si nedali tuhle pouť vzít. V naší vlasti je to údajně jediná tradiční pěší pouť ke sv. Peregrinovi, světci z řádu servitů, který je nebeským přímluvcem za nemocné rakovinou, za rodičky a všechny, které trápí revmatismus, dna a další bolesti nohou.“ Odpolední bohoslužbě v přírodě, prosycené akátovou vůní, tentokrát předsedá člen kongregace bratří Nejsvětější svátosti P. Damián Škoda. Hraje a zpívá farní rytmická schola a ministranti nezvoní na malé zvonky jako jinde, ale opravdovým zvonem. Od kostela Všech svatých, kde má své místo ve zvláštním stojanu, musel kvůli němu opět vyjet na Peregrínek traktor. Ořechovští už jsou takoví. Všechno chtějí mít dokonalé, originální. Jako například úbory ministrantů. Do poutní přírodní scenérie dokonale zapadají. Béžovou barvou i zvláštním střihem s kapucí připomínají řeholní oděv. Snad servitů? „Není to historický, ale jen historizující styl, který nám navrhla a ušila jedna ochotná švadlena. Důležité je, že se v tom mladí cítí dobře a ministrují rádi,“ komentoval problém jeden z ministrantských vedoucích, člen ekonomické rady farnosti Tomáš Dudík. Blíží se večer. Poutníci dávno dostali požehnání, vypili připravené nápoje, rozdali si pamětní obrázky. Přesto se i s množstvím malých dětí rozcházejí pomalu, mají si hodně co říci. Když se pak za autem, kterým odjíždí pan farář, zvedají nepříjemná mračna prachu, ve všech tvářích vidíme úsměvy, ruce se zvedají k pozdravu. Jako by kromě vyprošených milostí lidé dostali od svatého Peregrina i díl radostné pohody.