Místo Johanky rytíři zajali pana děkana

Vydání: 2008/42 Pontifikát Pia XII., 14.10.2008, Autor: Václav Štaud

Jana z Arku jede za kralevicem Karlem zachránit Francii, na cestě ale všude číhají Angličané, aby se jí zmocnili. Ubrání Johanku družina francouzských rytířů? Šumperští ministranti si jako místo pro svoji podzimní hru vybrali Městské skály, místo s romantickými výhledy v lesích severně od Šumperka.

Lítá bitva trvá celé sobotní dopoledne a vítěze stále není. Výprava končí remízou. Důležité je, že Johanku cizáci nedostali. Terezka Suchomelová, která se k této roli dobrovolně přihlásila, hýří úsměvem, i když občas nějakou ránu papírovou koulí také musela vydržet. Nyní pozorně dohlíží, aby hoši též uklidili les. „Byla by hanba, kdyby po ministrantech zůstal nepořádek,“ říká drobná dívka.
Dvacítku kluků vede P. Radek Maláč zpět přes opuštěný lom, kde si nad opečeným špekáčkem užijí chvilku odpočinku. A hned také plánují. „Pane kaplane, kdy zase bude taková hra, mně se to moc líbilo,“ žadoní malý Kuba Peňáz. „Asi za tři týdny půjdeme dobývat hrad. Který? To se nech překvapit, všechno se včas dozvíš,“ odpovídá P. Maláč. Pak mu ale zazpívá telefon s varováním: „Jde se na vás podívat pan děkan.“ Následuje rychlá porada a bojovníci se zase ukrývají. Překvapení jim vyšlo dokonale. P. Vojtěch Kološ je bleskurychle obklíčen a zajat, nevyhne se mu ani mnohý zásah.
Den plný dobrodružství v salvách smíchu pomalu končí, zbývá už jen několik pokynů k organizaci nedělních bohoslužeb. Těm, kteří tu dnes nebyli, budou mít kamarádi co vyprávět. Cestou do města ještě potkáváme partu děvčat, také v dobré náladě. Všichni se navzájem zdraví. „I to jsou naše farnice, jeden z dobrých skautských oddílů, které mi dělají radost,“ vysvětluje šumperský děkan P. Kološ.

MINISTRANTů PARTA SKVĚLÁ
„V dnešní době je nás více než 30, přičemž asi polovinu tvoří malí kluci ze základních škol. Ostatní jsou středoškoláci, vysokoškoláci a někteří už pracují,“ představuje šumperské ministranty zkušený Filip Hokeš. „Přestože máme program nabitý povinnostmi i dalšími koníčky, můžete nás u oltáře potkat skoro každý den. Největší účast je samozřejmě na nedělní ,deváté‘, ale hodně nás chodí ministrovat také v pátek po schůzce určené nejmenším. My starší se potkáváme i při zápasech fotbalu, florbalu a dalších sportovních aktivitách. Všichni jsme jedna veliká a skvělá parta,“ říká Filip Hokeš.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 12. – 18. února 2019

Ve jménu Boha nelze vést války

Svatý otec ve Spojených arabských emirátech podepsal Deklaraci o lidském bratrství s vrchním imámem káhirské mešity al-Azhar Ahmedem at-Tajíbem, autoritou sunnitského islámu.…

celý článek


Bombastickým vikářem nebudu

V poutním chrámu Panny Marie na Vranově byl 4. února uveden do služby generálního vikáře brněnské diecéze pomocný biskup Pavel Konzbul.

celý článek


Do Lurd dnes míří i zdraví

Lurdy zahájily Bernadettin rok. Tamní diecéze chystá ke cti mladé vizionářky pouť, mezinárodní cestu relikviáře, ale i muzikál a film.

celý článek


Odmítněme nálepkování v církvi

Stejně tak jako se v politice proti sobě vymezují konzervativní a liberální strany, jsme v dnešní době svědky toho, že se katolíci – většinou sami mezi sebou – různě nálepkují.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay