Vydání: 2009/49 Tomáš Špidlík, 1.12.2009, Autor: Aleš Palán

Jako městská část je Sedlec součástí Kutné Hory. Jako farnost je ale samostatnou jednotkou. V roce 2006 byly k Sedlci přičleněny farnosti Církvice, Kaňk a Nové Dvory. V této oblasti žijí zhruba tři tisíce obyvatel, v neděli zde na bohoslužby chodí celkem 120 věřících. Podle řeči těchto čísel průměrná česká farnost.

Čím se může farnost Sedlec skutečně chlubit, je ovšem množství výjimečných kulturních památek. V Jakubu – části Církvice –stojí románský kostel sv. Jakuba, který byl prohlášen národní kulturní památkou. Tato masivní stavba s několika sochami, románskými plastikami, v průčelí skutečně stojí za návštěvu, na návsi malé vesničky působí nevelký kostel až majestátně. Architektonicky cenný je i kostel sv. Anny v Nových Dvorech a sv. Vavřince na Kaňku. Ty největší perly ale čekají návštěvníky v samotném Sedlci. Kutná Hora je totiž městem dvou katedrál – chrám sv. Barbory patří k největším turistickým lákadlům v celé České republice. V Sedlci ovšem stojí další katedrální stavba – je zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a Janu Křtiteli.

Kutna, ne kutání

První kostel stával v těchto místech už v polovině 12. století; šlo o součást cisterciáckého opatství, nejstaršího u nás. Klášter bohatl, ale ten nejprudší rozvoj nastal po nálezu stříbra. Pověst o mnichu Antošovi praví, že stříbrnou rudu našel právě on, a to při okopávání vinné révy na klášterních pozemcích. Kutná Hora svůj přídomek nezískala podle kutání, nýbrž díky tomu, že mnich na místě nálezu pro snazší identifikaci nechal svou kutnu. Cisterciáci těžili ze stříbrné horečky, v okolí vznikaly divoké hornické osady (na nalezištích takto vzniká i samotná Kutná Hora), klášter profitoval z pronájmu budov, a měl tak dost prostředků vybudovat jedinečnou katedrální stavbu. Vznikla podle severofrancouzských vzorů a na přelomu 13. a 14. století se stala vůbec největší stavbou v Čechách a první svého typu ve střední Evropě. Za opata Heidenreicha – vzdělaného diplomata, zcestovalého muže a osobního přítele krále Václava II. – se katedrála stavěla pouhých třicet let. „Tento typ stavby se přitom běžně staví 100 a více let,“ připomíná vedoucí informačního centra sedlecké farnosti Jiří Arnet. V České republice stojí čtyři katedrální chrámy: kutnohorská sv. Barbora se stavěla 517 let, pražský sv. Vít byl dostavěn až ve 20. století, katedrála v Kolíně není dostavěna dosud. Jedinečnost sedlecké katedrály mohou ocenit i její návštěvníci. Objekt je po rozsáhlé a náročné rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti. Ta může obdivovat věnec kaplí v závěru stavby, unikátní opěrný systém a celkově strohý – chtělo by se říci minimalistický – architektonický styl.

Schodiště bez sloupu

Husiti sedleckou katedrálu zlikvidovali, místo zůstalo skoro 300 let opuštěné. S obnovou se začalo na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka. Ten pozval k dílu přední umělce doby. Na dnešní podobě katedrály se podíleli P. Brandl, M. L. Willmann, M. V. Jäckel a další. Svou pečeť tu zanechal zejména Jan Blažej Santini Aichl, který provedl rekonstrukci chrámu v ojedinělém stylu barokizující gotiky. „Santini zde použil skutečně unikátní prvky – například schodiště bez středového sloupu bylo na svou dobu technologickým zázrakem,“ popisuje Jiří Arnet. A skutečně: procházka po točitém schodišti, které jakoby pluje zavěšeno v prostoru gotické katedrály, je snad až duchovním zážitkem. Sedlecký klášter byl v roce 1783 zrušen a z katedrály se postupně stalo skladiště. Na začátku 19. století vznikla v části bývalého kláštera tabáková továrna – dnes zde sídlí výrobce cigaret. Postupem let přebrala katedrála funkci farního kostela – to když byl ten dosavadní sv. Filip a Jakub – kvůli špatné statice zbořen (z tohoto kostela je dnes zachována jen jedna nevysoká zeď). Katedrála nebyla dlouhou dobu opravována, a když se nyní konečně s rekonstrukcí začalo, byl to velký úkol ekonomický i technický. V katedrále byly problémy se statikou, někdy bylo třeba použít unikátní technologie. Kompletní rekonstrukce začala v roce 2001 a trvala osm let. Nyní zde funguje průvodcovská služba, k dispozici je i audioprůvodce. Prohlídková trasa vede také do míst, kam se jinde návštěvník běžně nepodívá: kupříkladu na půdu katedrály, kde může seshora obdivovat jedinečnou „českou placku“ – totiž specifický typ zdejších kleneb. Katedrálu letos po osmileté opravě znovu požehnal královéhradecký biskup Dominik Duka. Objekt láká věřící i turisty. Chystá se tu ještě něco nového? Ano, v jednom bočním prostoru má být například zřízen malý kinosál, kde budou promítány snímky z rekonstrukce katedrály i filmy s duchovní tematikou. Sedlec tak bude mít zřejmě další raritu: jediné české kino umístěné v kostele.