Kříž nad spáleništěm, symbol naděje

Vydání: 2017/32 Kříž nad spáleništěm, symbol naděje, 8.8.2017, Autor: Jiří Macháně

Eucharistickou oběť slavili farníci minulou neděli v Třinci-Gutech na spáleništi svého kostela. Dřevěný chrám Božího Těla nevyčíslitelné hodnoty z 16. století se stal terčem žhářů.


Z bohoslužby sloužené 6. srpna u vyhořelého kostela Božího Těla v Třinci-Gutech. Snímek ČTK

„Byl to můj kostel. Měl atmosféru domova a naši farníci jej ztratili,“ říká místní rodák, nyní brněnský minorita a redaktor časopisu Immaculata bratr Bohdan Heczko. „Ten domov byl ale i přesto přítomen uprostřed lidí nad ohořelými trámy, když jsme se zdravili a viděli zármutek, který nás v té chvíli přemáhal. Řada z nás měla v očích slzy,“ popisuje pro KT bratr Bohdan. Bohoslužbu celebroval místní kněz P. Kazimierz Plachta u misijního kříže před ohořelými troskami kostela a roztaveného zvonu. Kříž běsnění plamenů přečkal. Jeho snímek nad spáleništěm obletěl média a stal se symbolem naděje. „Té pozemské, že kostel, místo slavení bohoslužeb, bude znovu obnoven, ale i té věčné, že Kristus a jeho kříž zůstává nad každým spáleništěm našeho světa,“ říká Bohdan Heczko a dodává: „Protože farnost je dvojjazyčná, zazněla při mši svaté také píseň v polštině, ve které se zpívá, že Boží polibek znamená kříž – ten kříž zasazený na Golgotu, který je právě znamením naděje.“

Barbarský čin

Při bohoslužbě vyzval místní kněz k odpuštění třem pachatelům, kteří spáchali „tak barbarský čin“. „Musíme se spojit s Kristovou obětí a těm klukům odpustit,“ zdůraznil P. Kazimierz a připomněl, že požár není ani tak tragédie, jako spíše zkouška víry.

„Policistům už jsem za jejich práci poděkoval. Dnes se chystám oslovit s díky i hasiče,“ uvedl v pondělí ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Do uzávěrky vydání KT vyšetřovatelé motivy žhářského činu nezveřejnili. Biskup Lobkowicz potvrdil slova státního zástupce, že obvinění ve vazbě měli v plánu další útoky. „Takže je na místě i jedno z podezření, že za žhářstvím mohli stát satanisté,“ připustil ostravsko-opavský biskup a doplnil: „Pro mě je v této chvíli důležité, že kostel znovu postavíme a bude tam možné slavit eucharistii a chválit Pána,“ podotkl s tím, že jen pár dnů po tragédii se na všech stranách projevila vůle kostel obnovit.

Vědecká rekonstrukce

Velkou naději dává vedoucí stavebního oddělení biskupství Václav Kotásek i jeho předchozí zkušenost obnovy vyhořelého kostela v Hrabové v roce 2002. „Na místě se už byl podívat se zkušeným projektantem,“ prozradil biskup Lobkowicz s tím, že panuje konsenzus mezi farností, památkáři, městem Třinec i biskupstvím, že by se chrám obnovil v tzv. vědecké rekonstrukci. „Užily by se dobové postupy jako ruční tesání, kolíkové spoje, původní technologie. Nejenže by kostel vypadal stejně, ale při stavbě bychom postupovali jako naši předci. Díky ručnímu tesání by pak měl mít brzy například i podobnou patinu,“ vysvětluje Václav Kotásek. O vnitřním vybavení ani harmonogramu zatím není rozhodnuto. „Pokud ale začneme intenzivně projektovat a nenastanou komplikace, dala by se hrubá stavba dokončit do konce příštího roku,“ dodává Kotásek.

Jen o něco větší zmíněný vyhořelý kostel v Hrabové se stavěl znovu dva roky. Také tam zvolili stavaři postup vědecké rekonstrukce, kterou projektoval a vedl Antonín Závada, soudní znalec a specialista na lidovou architekturu. K dispozici je projektová dokumentace z 50. let i z nedávné rekonstrukce. S měřením bude třeba začít brzy. „Abychom věděli, jaké řezivo budeme potřebovat pro zimní těžbu, která je pro tyto účely nejlepší. Předpokládám, že z biskupských lesů. Určitě budeme používat duby a pak měkké dřevo jako jedle a smrk na konstrukci,“ prozrazuje.

Obnova kostela v Hrabové před 15 lety vyšla na 22 milionů. Stavaři předpokládají, že o něco menší chrám v Gutech vyjde na podobnou sumu. „Financování chceme zajistit z pojištění a určitě se budou podílet i biskupství a farnost. Krajský úřad už slíbil 200 tisíc korun na odklizení trosek. Pevně věřím, že se peníze najdou,“ říká vedoucí stavebního oddělení. Biskup Lobkowicz se chystá spolu se starostkou Třince vyhlásit veřejnou sbírku. „Rada města Třinec ji už schválila. Jsem rád, že se o to postará město,“ chválí biskup.

JIŘÍ MACHÁNĚ
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay