Křesťanské "hvězdy" v Londýně

Vydání: 2012/33 Jasné NE nenávistné kampani ČSSD, 15.8.2012, Autor: Martin T. Zikmund

Jamajský sprinter Usain Bolt se stal legendou, když v Londýně dokázal obhájit zlato z předchozí olympiády v Pekingu, a to v běhu na 100 metrů, na 200 metrů i ve štafetě 4 x 400. Zejména díky němu Jamajka skončila v celkovém hodnocení zemí těsně před Českou republikou (18. místo).

BBC zjistila, že Usain Bolt se již více než čtyři roky před závodem křižuje a po závodě se poklepe dlaní na hruď a ukáže prstem vzhůru. Ačkoli jeho jméno Usain se podobá mezi muslimy rozšířenému jménu Husajn, Bolt se hlásí k evangelickému křesťanství baptistického vyznání. Během londýnských olympijských her napsal tento pětadvacetiletý rekordman na internet: „Chtěl bych Bohu poděkovat za všechno, co pro mne udělal. Bez něj by totiž mé úspěchy nebyly možné.“

ÚTĚK ZE ZEMĚ

Etiopská atletka Meseret Defarová, která v Londýně získala zlato v běhu na 5 000 metrů, stejně jako již před osmi lety v Athénách, patří do koptské církve. Své křesťanské přesvědčení dala před diváky najevo, když po vítězném závodě poklekla a políbila obrázek Panny Marie s dítětem, který měla při závodě s sebou, a několikrát jej ukázala kame-
rám.

Také americká olympijská vítězka Allyson Felixová, která v kategorii žen v Londýně uběhla nejrychleji na světě závod na 200 metrů, mluví otevřeně o své křesťanské víře. Již před olympiádou se nechala slyšet, že svůj talent považuje za dar od Boha. A prozradila dokonce svůj oblíbený biblický verš: „Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk“ (Fp 1,21). Tato dcera evangelického pastora získala zlato již v Pekingu, a to za štaferu 4 x 400 metrů. Sama se svěřila, že vyrostla v křesťanské rodině jako dítě „obdivuhodných rodičů“ a že křesťanskou víru přijala vědomě za svou už v šesti letech. Dodnes chodí na bohoslužby každou neděli, pokud je doma, a když cestuje, poslouchá kázání jiných pastorů.

Křesťanská víra hraje roli v životech i těch, kteří medaile nezískali. Guor Marial, původně z Jižného Súdánu, běžel maraton jako jeden z mála nezařazených sportovců. Od malička musel běhat, aniž to mělo se sportem cokoli společného. Nejdříve před arabskými nájezdníky, kteří vypálili jeho vesnici, později před důstojníkem, který si z něj udělal otroka. Přišel přitom o osm z deseti sourozenců. Nakonec uprchl z válkou zmítaného Súdánu do USA, kde zatím nemá občanství. Jak řekl, jeho start na olympiádě byl pro něj „znamení“, že Bůh mu ukazuje cestu a skrze jeho osobní příběh pomáhá ostatním.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay