Vydání: 2005/49 Jazyk církve, 28.11.2005, Autor: Jiří Macháně

 

Novelizovaný zákon totiž mj. upravuje evidenci Charit a Diakonií a dalších církevních institucí. Podle kardinála Miloslava Vlka to dělá způsobem, který je v rozporu s právy, jež církvím garantuje ústava. Novela tedy zřejmě skončí u Ústavního soudu. Nejprve ji však ještě musí posoudit prezident, který ji může Parlamentu vrátit k přepracování. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř řekl, želidovečtí senátoři jsou připraveni ústavní stížnost podat.

Text, který minulý týden Sněmovna schválila, kritizovali nejen čeští a moravští biskupové, ale i předseda Ekumenické rady církví (ERC) v České republice Pavel Černý. Ve svém prohlášení uvádí, že církevní politiku dělá v Česku úřednický aparát (ministerstva kultury), který se opět snaží církve spoutat. „Je zde patrná snaha, připomínající doby totality: znovu od církví odtrhnout diakonická zařízení i školy,“ uvádí v prohlášení předseda ERC Pavel Černý. Věřící mají podle něj v stále v živé paměti politiky a úředníky, kteří v době totality chtěli církve nejen „přidusit“, ale dokonce likvidovat.

Nejen na administrativní šikanu a možný likvidační charakter rozhodování ministerských úředníků v této souvislosti upozornil kardinál Miloslav Vlk. „Zůstává otázkou, zda ministerstvo evidovanou instituci uzná, nebo neuzná. Ze své vůle ji podle tohoto zákona může administrativním úkonem i zrušit, což je jinak vyhrazeno soudům,“ vysvětlil kardinál. Podle jeho slov je přijatý zákon pro církevní organizace také diskriminační. Obchodní a jiné společnosti prý totiž nemusí při své registraci předkládat tolik zpráv a informací, jako to ukládá přijatá norma církvím. 

Novelu předkládal a prosazoval zesnulý ministr kultury Pavel Dostál, kterého vystřídal v čele ministerstva Vítězslav Jandák. Hned při nástupu do funkce dostal od premiéra mimo jiné za úkol, aby vedl dialog s církvemi. Poté se sešel s kardinálem Miloslavem Vlkem a uvedl, že se chce věnovat vztahu státu a církve i novele zákona o církvích a výhradám, které k ní církve mají. Na začátku října se pak také vyslovil proti jejímu přijetí. „Na jednání s ministrem Jandákem i premiérem Paroubkem zaznívalo, že této novely není zapotřebí a stačí zákon předchozí spojený s výrokem Ústavního soudu,“ uvedl kardinál Vlk. Jak KT řekl Vítězslav Jandák, snažil se projednávání této novely odložit a začít jednat s církvemi. „To druhé se podařilo, to první nikoliv. Škoda je, že se k projednávání zákona nedostavili do Sněmovny senátoři, kteří prosadili senátní veto, aby je obhajovali,“ uvedl ministr. Schvalování této normy Jandák nebyl ze zdravotních důvodů přítomen. Podle svých slov už však nemohl do jednání ve Sněmovně vstoupit, protože nebyl předkladatelem zákona. Ministr zároveň vyjádřil přesvědčení, že jeho další jednání s církvemi nebude tímto rozhodnutím Sněmovny ovlivněno, protože nebyl iniciátorem této normy. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se vyjádřil v tom smyslu, že schválení novely církevního zákona ukazuje, že proklamovaná vstřícnost státu k církvi není upřímná.

O sporné předloze poslanci téměř nediskutovali, zato o ní hlasovali hned natřikrát - vždy s velmi těsným výsledkem, který vzápětí některý z nich zpochybnil. Nakonec novela dostala od poslanců ČSSD a KSČM 101 hlasů, což je přesně minimum, nutné k přehlasování Senátu.

Sněmovna měla o novele hlasovat již v září, ale z iniciativy ČSSD tehdy hlasování odsunula. Sociální demokraté chtěli ještě počkat na výsledky právních analýz. Předseda socialistického klubu Michal Kraus na adresu těchto analýz uvedl, že nevyzněly jednoznačně. Nakonec pro předlohu zvedli ruku všichni poslanci ČSSD, kteří v tu chvíli byli v jednacím sále. Zástupci ODS, ale i vládní lidovci a unionisté byli buď proti, nebo se zdrželi hlasování (což mělo v tomto případě stejný dopad).