Kolik potravin u vás končí v koši?

Vydání: 2013/37 Přímluvy za Sýrii zazněly i v Česku, 9.9.2013, Autor: Kateřina Šťastná

Podle statistických údajů vyhodí jeden obyvatel Evropské unie průměrně 174 kg potravin za rok. To by znamenalo skoro půl kilogramu za den. A počítají se i děti! Jak zacházíme s Božím darem?

Každý Evropan vyhodí průměrně půl kilogramu potravin denně. Snímek Miroslav Čačík

Je pravda, že občas jsme nuceni vyhodit plesnivějící chleba, nahnilou zeleninu nebo jsme jen něco „zapomněli“ v lednici… Kde se ale berou ta enormní čísla? Je možné, že toho vyhodíme jen o něco méně, než kolik za den sníme?

Fabrice Martin-Plichta, ředitel České federace potravinových bank, vysvětluje, že nejvíce potravin se vyhodí v procesu zpracování, distribuce a prodeje. České potravinové banky ročně přerozdělí okolo 150 až 200 tun potravin v hodnotě za více než 10 milionů korun, ovšem zájemců o ně je mnohonásobně víc. „Poslední dobou zaznamenáváme pokles dárců. To znamená, že firmy chtějí prodat zboží až do poslední chvíle se slevami,“ říká ředitel České federace potravinových bank.

Na distribuci darovaných potravin má potravinová banka často jen 48 hodin.

Jakmile je zboží z regálů či chladicích boxů prošlé a neprodá se, končí na smetišti. „Najdou se ale i odpovědné firmy, které včas produkty darují různým charitativním organizacím nebo farmám, potravinovým bankám a podobně. Většinou potravinám zbývá do konce uplynutí minimální trvanlivosti 48 hodin. To znamená, že když je vyzvedneme ráno, jsou odpoledne nebo nejpozději druhý den darované a zkonzumované,“ upřesňuje Martin-Plichta, francouzský novinář, který k nám ideu potravinových bank přivezl z rodné země.

Sebrané potraviny takto putují například do Naděje, Charity, Armády spásy, Klokánků, Diakonie, azylových domů či nízkoprahových center a dalších. Důležité podle Plichty v současné době je tlačit na firmy, které vyrábějí potraviny, aby je vyráběly hospodárně: „Ukazuje se, že ztráty při cestě od výrobce ke konzumentům jsou opravdu velké. Je tam špatná organizace logistiky. V tom procesu se bojuje o každou korunu, šetří se na nákladech, ale přitom jsou zde stále možnosti, jak zamezit plýtvání.“ Málokoho také napadne, že kdyby se potraviny méně vyhazovaly, jejich cena by mohla být ve výsledku nižší…

V Česku se potravinami tolik neplýtvá, jsou totiž drahé.

A právě tato vysoká cena je podle Fabrice Martina-Plichty příčinou, proč české domácnosti potravinami neplýtvají tolik jako na Západě. „V tomto ohledu jsme na tom zatím lépe. Ceny potravin tu jsou v poměru k příjmům vysoké, proto je doma tolik nevyhazujeme.“

Problém plýtvání potravinami už začal řešit i Evropský parlament. Podle statistiky Evropské komise přijde v zemích EU nazmar ročně až 89 milionů tun nezkažených potravin, což je na 30–50 % veškeré produkce. Při současném trendu by toto číslo mohlo během osmi let vystoupat na více než 120 milionů tun. Pokud však Evropané půjdou do sebe, mohou podle Evropské komise snížit plýtvání do roku 2015 o polovinu. Pomoci může osvěta a vzdělávací programy na školách, ale také například dvojí uváděná doba trvanlivosti na výrobcích: jedna by uváděla dobu, dokdy se může výrobek prodávat, a druhá by říkala, dokdy je nutné jej zkonzumovat (tak je tomu např. ve Švýcarsku). Situaci mohou zlepšit i kvalitnější obaly a různé velikosti balení výrobku, aby spotřebitel nebyl nucen koupit větší množství, než je schopen zkonzumovat.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství

Diskuse

Tradiční konsumace měla rytmus Michal 11.9.2013 02:07

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay