Kněz zpovídá česky, polsky i německy

Vydání: 2011/36 Antonín Dvořák, 29.8.2011, Autor: Aleš Palán

Duchovní správce hronovské farnosti P. Jaroslav Jirásek se stará o tři farnosti – mají mnoho společného, ale každá z nich je něčím specifická. Pojďme se na ně podívat blíž.

Samotná farnost Hronov není věkovým průměrem svých členů nijak stará, bylo tu poměrně dost křtin, probíhají přípravy na biřmování. V neděli bývá v kostele na tři sta lidí. Je tu aktivní kroužek tzv. Termitů – mladých táborníků, kteří pořádají tradiční letní tábor. Konají se tu duchovní obnovy, redemptoristé tu měli své misie, schází se tu modlitební společenství matek. Kněz se také snaží o duchovní vzdělávání dospělých, pravidelně pořádá tzv. Hovory o víře. Každý měsíc posílá e-mailem zájemcům promluvy, které zazněly v kostele. Farníci jezdí na poutě i do poměrně netypických poutních míst, jako je Praha či Brno. Věřící – i z dalších českých farností v okolí – chodí v květnu na tradiční pěší pouť do polských Vambeřic. „Přímý vliv Polska bych tu ale neviděl. Jen pár lidí s polskými kořeny se sem přiženilo. Po válce sem ale přišlo hodně kladských Němců, kteří byli vyhnáni z polského pohraničí. Dnes už to tak výrazné není, dřív tvořili v kostele velkou část osazenstva. Nejstarší lidé ještě pořád mluví německy a jsou zvyklí německy se zpovídat – snažím se jim v tom vyjít vstříc. I polštinu občas ve zpovědnici použiju,“ říká pater Jirásek. Na hronovské faře žije také emeritní farář P. Ladislav Šidák. V Hronově v aktivní duchovní službě působil skoro čtvrt století. Jeho nástupce, který si pochvaluje, že se od starého kněze spoustu věcí naučil, je tu šest roků. Stárkov leží v bývalých Sudetech – a to je dodnes patrné, i když obec leží jen nějakých osm kilometrů od Hronova. Oblast se v minulosti výrazně vylidnila, lidé tu nemají práci a do kostela jich přijde jen pár. Přitom Stárkov bylo v minulosti významné město, zajímavou práci nabízely zdejší doly. Opravy zdejšího kostela sv. Josefa jsou vyčíslené na 10 milionů korun, ty bude třeba v budoucnosti někde sehnat. Kostel sám na kopečku nad městem, a tím pádem trochu stranou, byl už několikrát vykraden. „Už tam není co vzít,“ říká hořce kněz. V neděli se v chrámu sejde kolem dvaceti lidí, vesměs starších – dětem a vnukům se tu víra předat nepodařila. V létě sem zajíždějí turisti a chalupáři, a tak se počet návštěvníků kostela mírně zvýši. Zdejší fara byla už před lety prodaná – slouží právě jako víkendová chalupa.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay