Ke kolébce křesťanství Poutní cestou růžence

Vydání: 2010/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 30.6.2010, Autor: Václav Štaud

Když byla letos 13. června po čtyřech letech náročných prací na Velehradě požehnána a slavnostně otevřena nová poutní cesta, naplnila se touha několika generací poutníků. Vlastní stezka mezi loukami a poli byla vybudována již před několika lety ve spolupráci obcí Velehrad a Staré Město, umělecká pískovcová zastavení nyní zajistila Matice velehradská.

„Mějme otevřeny oči pro jedinečnou krásu zdejší přírody a současně nechejme do srdce vstoupit svého Pána. Naslouchejme, co nám prostřednictvím inspirujících tajemství říká, a upravujme podle toho svůj život,“ doporučil všem poutníkům na Velehrad olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Poprvé si s ním novou cestu ze Starého Města na Velehrad prošlo na dvě stě poutníků. Využili k tomu růžencovou modlitební příručku, kterou k této příležitosti vydala Matice velehradská. Knížečka usnadňuje meditaci rozdělením desátků do krátkých úvah k jednotlivým Zdrávasům. Ty také čerpají z Písma a jsou podány srozumitelným jazykem současných lidí.

Krásnější práci UŽ nedostanu

„Není náhodou, že na cyrilometodějské poutní místo vede mariánská cesta,“ říká tajemník Matice velehradské Petr Hudec a pokračuje: „Tradice nám říká, že svatí soluňští bratři byli ctiteli Panny Marie. Ne náhodou právě jí zasvětili první metropolitní kostel na Moravě. Na tuto tradici pak navázali před osmi staletími velehradští cisterciáci a navazujeme na ni i my.“ Každé zastavení je tvořeno sloupkem, dvoumetrovým hrubě opracovaným kvádrem. „Představuje naše nevzdělané, tvrdé slovanské předky. Zato pečlivě vypracovaný krychlový blok s reliéfem růžencového tajemství na vrcholu každého sloupku naznačuje, jak tuto zemi křesťanství po staletí kultivuje a povznáší,“ dodává Petr Hudec. Dvacítka zastavení velehradské poutní cesty začíná radostným růžencem, následuje růženec světla, bolestný růženec a vyvrcholením je růženec slavný. Poslední z jeho zastavení jako jediné dosud nestojí. Bude umístěno přímo ve velehradském areálu po uzavření jeho úprav. Krychle s reliéfem je proto dočasně umístěna v jedné z bočních kaplí baziliky. Autor výtvarných návrhů malíř Milivoj Husák na dokončeném díle hodnotí především jeho ucelenost i formu. „Tato práce byla pro mě rozsahem i duchovním významem naprosto výjimečná. Do výtvarného výrazu jsem cíleně zapojil podněty z byzantské, románské a také z anonymní lidové tvorby. Bylo to povznášející i náročné, hlavně při hledání způsobu ztvárnění stále ještě nového růžence světla,“ připomíná Milivoj Husák. Také kameník Josef Kozel, který celé dílo v Klepačově u Blanska realizoval, se při slavnostním otevření růžencové cesty vyznal: „Byly to tři bohatě naplněné roky, které pokládám za svoje životní pracovní finále. A jsem za ně vděčný, protože krásnější práci už asi nedostanu. Velehrad je pro mě totiž citovou záležitostí.“

NAVÁŽE CESTA CYRILOMETODĚJSKÁ?

Myšlenka obnovit dávný přístup na Velehrad přírodním chodníkem vznikla už před dvěma desetiletími. Impulzem k ní byla zdejší historická návštěva papeže Jana Pavla II. Nad poutní cestou jako první přemýšleli architekti Miloš Klement a Petr Todorov. Jejich projekt byl koncipován v rámci vítězného návrhu, vzešlého z veřejné architektonické soutěže v roce 1992. „Uvažovali jsme také o mnohem delší a náročnější velehradské poutní cestě, která by spojila centrum Velkomoravské říše na staroměstských Valech s Horou svatého Klimenta. Vždyť i tam bylo na přelomu 9. a 10. století významné duchovní centrum,“ říká architekt Petr Todorov. A jeho kolega Miloš Klement upřesňuje: „Cesta by vedla přes Staré Město, na konci současné růžencové cesty by proťala Velehrad a pokračovala cestou cyrilometodějskou. Než by poutník došel až na Klimentek u Osvětiman, provázela by ho zastavení s výjevy ze života našich věrozvěstů. Připomínku na této cestě si určitě zaslouží i místo u Tupes, kde před dvaceti lety přistálo letadlo s Janem Pavlem II.“ Pro svoji nákladnost ovšem zůstává delší varianta jen v rovině idejí. „Zatím jsme vděčni za současné dokončení růžencové části, která je nejdůležitější. Ale nepřestáváme věřit, že znovu přijdou příznivé okolnosti, kdy bude možné realizovat i další plány včetně zmíněné cyrilometodějské cesty. Ta by jistě byla přínosem nejen pro věřící, ale i pro ty, kdo dávají přednost kultuře těla, tedy různé turisty a cyklisty. I pro ně je každé obohacení cenné,“ dodává Petr Hudec.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 16. – 22. října 2018

Sedm nových přímluvců v nebi

Svatý otec v neděli kanonizoval sedm světců v čele s papežem Pavlem VI. Na Svatopetrském náměstí se shromáždilo 70 tisíc lidí.

celý článek


Stovky lidí podpořily čínské křesťany žádající o azyl

Pět set lidí demonstrovalo v neděli 14. října v centru Prahy na podporu čínských křesťanů, kteří v ČR žádají o azyl.

celý článek


Deformují pohled na svět

Slovo „sekty“ se z veřejného prostoru v posledních letech téměř vytratilo a zdá se, že ty, které by byly pro člověka nebezpečné, jsou méně aktivní. Ostražitost…

celý článek


Farníci vybrali na kapli v Kongu

V minulých dnech se z misijní cesty do Konga vrátil farář v Přibyslavicích na Třebíčsku P. Jacek Kruczek, který před dvanácti lety přišel z Polska posílit moravskou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay