Když sestry vedou biskupskou domácnost

Vydání: 2008/37 Nové moderní způsoby výchovy, 9.9.2008, Autor: Zita Chalupová

Kanovnický dům nedaleko katedrály sv. Václava v Olomouci je domovem nejen olomouckého biskupa Josefa Hrdličky, ale i dvou sester sv. Cyrila a Metoděje. Starají se totiž o domácnost jednoho z pastýřů olomoucké arcidiecéze. A už řadu let.

Do Olomouce přišly z farnosti Liptáň, kde nynější olomoucký pomocný biskup sloužil před rokem 1989 jako kněz. Ve farnosti žila komunita starších sester důchodkyň, které se staraly o farní domácnost a kostel. Když se pak Josef Hrdlička stal světícím biskupem, rozhodla generální představená kongregace po jeho žádosti, že s ním odejdou dvě řeholnice, aby mu pomáhaly v Olomouci a pečovaly také o jeho starou maminku.
Od roku 1990, kdy byl biskupem jmenován a přijal i svěcení, se o něho stará sestra Vítězslava a před osmi lety druhou ze sester vystřídala sestra Melánie.

JAKO KAŽDÁ JINÁ DOMÁCNOST
Je jen málo před polednem a domem už voní oběd. „Je to jako starost o každou jinou domácnost. Vaříme, pereme, žehlíme, nakupujeme a uklízíme. Když není otec biskup doma, bereme telefony. Také mu na jeho četné cesty balíme kufry,“ vysvětluje jedna ze sester-biskupských hospodyní Vítězslava. Jak říká, biskup je nejen v jídle velice skromný a nenáročný člověk: „Často se ho ptáme, co by chtěl k obědu. A on říká, ať uděláme, co chceme.“ Den obou sester začíná spolu s olomouckým biskupem v půl sedmé ráno v domácí kapli, kde se scházejí k modlitbě breviáře a na mši svaté. Pak sestry připraví snídani, po níž odchází biskup Josef na arcibiskupství.
Z práce v rezidenci se vrací domů na oběd. „Někdy zůstává odpoledne doma, kde má na další práci nejvíce klidu,“ vysvětluje sestra Vítězslava a ukazuje nám malou zahrádku za domem. Jak sestry říkají, život ve společné domácnosti s biskupem jim po duchovní i lidské stránce nahrazuje komunitu.

„PERMANENTNĚ RADOSTNÉ“
To už přichází biskup Hrdlička a srdečně se s námi zdraví. „Víte, sestry tu žijí poctivým životem řeholnic. Modlí se, rozjímají, pracují. A já cítím veliké dobrodiní, že se v některých momentech můžu na tento řád napojit. Dvakrát denně se společně modlíme a slavíme mši svatou,“ říká biskup Hrdlička. Sestry si nemůže vynachválit také proto, že domácnost prý dokonale klape. „Jsou to navíc přirozeně moudré a zbožné ženy, jejichž společnost je pro mě velmi obohacující. Obě jsou totiž permanentně radostné. Já žiji ve světě často složitých problémů – a v nich je cosi průzračného a občerstvujícího. Velice je za to obdivuji,“ svěřuje se biskup Josef Hrdlička.
Jak říká, nedávno se zamyslel nad pasáží Písma, kde se píše: „Rozpomeň se, synu, že všeho dobrého se ti dostalo už na zemi.“ „Když se dívám na svůj domov, uvědomuji si, že se mi toho dobrého opravdu dostává,“ uzavírá biskup Hrdlička.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 19. – 25. února 2019

Oslavy věrozvěstů napříč Evropou

Mezinárodní sympozium v Čenstochové zahájilo jubilejní rok s připomínkou 1 150 let od smrti sv. Cyrila.

celý článek


Teologické fakulty lákají ke studiu

Začátek roku je pro maturující studenty také časem výběru vysoké školy. O jejich zájem s ostatními obory soupeří i teologické fakulty.

celý článek


Jako když přeskočí jiskra

„Křesťané neznající humor žijí daleko od hory blahoslavenství,“ napsal kdysi morální teolog Bernhard Häring a rozhodně to nemyslel jako bonmot. Zkrátka humor ke zdravé…

celý článek


Manželství a spory: ruku v ruce

Prakticky všichni, kdo žijí blízký a intenzivní vztah v manželství, jistě potvrdí, že k němu konflikty patří.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay