Když je mladík oslovován "otče"

Vydání: 2004/5 Ďábel, 9.9.2004, Autor: Antonín Hošťálek

ROZHOVOR S PSYCHOLOŽKOU O KNĚŽSTVÍ A CESTĚ KE ZRALOSTI
Na konferenci Zdravotník-křesťan v dnešní nemocnici v Brně, o níž jsme informovali v minulém čísle, vzbudila pozornost přednáška psycholožky Bohumily Baštecké s názvem "Může křesťan vyhořet?" Jedním z jejích témat je také psychická a lidská zralost kněží a kandidátů kněžství.


Duchovní má být učitelem, protože káže Boží slovo, knězem - udílí svátosti, pastýřem, který vede Boží lid. Není to na mladého kněze příliš?
Z pohledu laika - tedy mě - je to docela břímě. Kněz se ho může chopit jako předepsané role, nebo k jeho obsahu dozrát. Což je zajímavé napětí, protože psychologie umísťuje zralost spíše do druhé poloviny života. Jde tedy o podobnou věc jako u mladých psychologů: jak dopřát osobnosti čas a možnosti ke zrání a jak učit osobnost, aby coby nezralá mohla pracovat s lidmi i mnohem staršími, a neškodila. Mladí duchovní a mladí psychologové jsou po studiu v roli těch, kteří se mají starat o společenství a o druhé lidi. Chybí jim ale životní zkušenosti, někdy i komunikační dovednosti. Dá se to hodně jistit supervizí, vedením.

Mladý muž je oslovován "otče". Co to s ním udělá? To přece může těžko zvládnout...
Zvládne. Osvojí si roli "otce-pastýře" a s tou rolí i velkou moc. Role je oporou. Jeden kněz mi řekl, že role je pro něj brnění a že se bojí, že si někdo všimne, jak ve skutečnosti bez brnění vypadá. Ale taky se prý bojí, že si toho vůbec nikdo nepovšimne. Přesně vystihl, jak může být role cenná a zrádná zároveň, jak se může stát pastí, pokud se nevyvíjí, neroste.

Co říkáte na úvahy, že některá povolání by neměli vykonávat lidé mladší 35 let?
Čtyřicetiletý kněz, s kterým jsem měla možnost se po jedné své přednášce bavit, doporučuje například změnit důrazy kněžské formace: student by se měl během pěti let studia s pomocí ostatních starat, aby rozkvetl, aby objevil to, co je v něm nejlepšího. Na konci by se měli student a představitel církve dohodnout, zda se vzájemně chtějí.Mons. Joseph Galante, pomocný biskup v Dallasu, navrhuje, aby studenti nežili v semináři, nýbrž po dvou po třech uprostřed farních společenství. V semináři ať studují, ale duchovní formaci by měli získávat ve skutečném světě. Je to zajímavý návrh, jak řešit rozpor mezi "skleníkovým" životem kandidátů kněžství a požadavkem na porozumění lidem "ze světa".

Na druhou stranu, abych nebyla na kněze tak přísná: jedna moje studentka teď psala diplomovou práci na téma Syndrom vyhoření u kněží. Zjistila, že to s nimi je docela dobré, protože často vedení v osobě zpovědníka mají. Kněží mají výhodu i v řadě dalších prvků v duchovním životě a v organizaci církve, které jim ostatní profese mohou závidět. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 4 22. – 28. ledna 2019

V Panamě jako doma

Stovky tisíc mladých z celého světa, biskupové, prezidenti a papež František se setkávají na Světovém dni mládeže v Panamě.

celý článek


Armáda má tři nové kaplany

Tři nové kaplany vyslaly církve minulý týden do služby v armádě. Jsou členy nekatolických církví. Slavnostního aktu se účastnily i celé jejich rodiny, včetně dětí.…

celý článek


Misie je velké dobrodružství

Když se její autobus objevil ve městě, vždycky vzbudil zájem. Britka MIRIAM SWAFFIELDOVÁ se totiž rozhodla pořídit si tento dopravní prostředek k evangelizaci, které se…

celý článek


Zachytit problémy včas

To dítě je najednou nějaké divné. Občas si stěžuje na spolužáky ve škole. Nechce se mu ráno vstávat. Bolí ho břicho nebo hlava. I známky má poslední dobou nějaké…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay