Vydání: 2004/38 Dnešní mladá rodina, 15.9.2004, Autor: Štěpán Plaček

Ke dvaceti pěti registrovaným církvím a náboženským společnostem na území České republiky se na přelomu měsíce přiřadilo také Ústředí muslimských obcí, které je jakousi zastřešující organizací pro místní muslimské obce. To je příležitost pro následující otázky: Jaké postavení tím získávají muslimové v české společnosti? Jaký je jejich obraz ve zdejší populaci? Jaká je perspektiva soužití s náboženstvím, které v Evropě nabývá na síle a významu?
„Registrace Ústředí muslimských obcí nebude mít výrazný přímý dopad, ale spíše psychologický vliv,“ říká Vladimír Sáňka, představitel Islámské nadace v Praze a český konvertita k islámu. Jak uvádí, v naší zemi již léta funguje řada muslimských organizací, ovšem pouze jako neziskové či dobročinné nadace, které například stály za vznikem dvou českých mešit - v Praze a v Brně. Až do roku 2002 bylo totiž podmínkou pro registraci získání 10 tisíc podpisů od zde trvale žijících souvěrců. „Tuto podmínku jsme nemohli splnit,“ říká Vladimír Sáňka, podle něhož nastala se změnou zákona před dvěma lety jiná situace. „Pro základní registraci stačí nyní 300 podpisů věřících členů. Základní registrace je určitým uznáním ze strany státu, neplynou z ní však ta práva, která mají už dříve zaregistrované církve,“ vysvětluje muslim Sáňka. O získání zvláštních práv – vyučování náboženství na státních školách, zřizování církevních škol, duchovenská služba v armádě a věznicích atd. – však čeští muslimové podle něj budou usilovat i nadále. Tato práva jsou dostupná až po deseti letech od registrace, zákon však umožňuje i udělení výjimky. „Pokud bude možnost, pokusíme se získat tato práva co nejdříve,“ říká představitel českých muslimů.
PRÁVO NA SVOU VÍRU
„Jako otevřená společnost musíme být otevřeni i nekřesťanským náboženstvím,“ reaguje na informaci o zaregistrování muslimské obce plzeňský biskup František Radkovský. „Je důležité si uvědomit, že islám není jen Al Kajda a teroristé, ale též náboženství, se kterým je možné vést (a ve světě se již vede) hluboký, otevřený a ušlechtilý dialog,“ říká biskup Radkovský, podle něhož bude islám časem i v České republice (podobně jako ve Francii nebo Německu) druhým nejrozšířenějším náboženstvím. „Samozřejmě víme, jak toto soužití vypadá ve světě – není to jednoduché,“ podotýká plzeňský biskup. „Tam, kde jsou muslimové v menšině, obvykle není problém. Ale když se stanou menšinou významnou a silnou, často se stává, že si začnou klást podmínky a požadavky,“ uvádí biskup a vysvětluje: „To vyplývá z odlišného přístupu: v muslimských zemích patří náboženství a stát dohromady.“
Je islám slučitelný s principy západní společnosti? Podle představitele českých muslimů je hodně věcí ze západního způsobu života slučitelných s islámem, muslimové by se prý dnes v mnohém od západních zemí mohli učit. „Jsou tu i rozdíly. Třeba sekularizace (zesvětštění) Západu je s islámskou společností těžko slučitelná. Její pravidla totiž zasahují do všech jejích sfér - do politiky, do právního systému, do občanského života, všude. Nelze oddělit islám od světské stránky, islám zahrnuje obojí,“ říká Vladimír Sáňka. Islám však podle něj nestanovuje všechno, zůstává zde pružná oblast, kterou je možno ovlivňovat a měnit. „Určitě by i v muslimské společnosti měla fungovat volba vládních činitelů,“ uvádí český muslim, „V muslimské společnosti by neměla být utlačována žádná náboženská společnost, každá má právo na praktikování své víry.“
ZKRESLENÝ OBRAZ
„Běžně se setkáváme s tím, že povědomí a informace o islámu jsou často zkreslené,“ říká představitel muslimů: „Sami muslimové mnohdy nevytvářejí o islámu správný obraz, protože se nechovají podle toho, jak jim to islám předepisuje.“ Ani v muslimských zemích často podle Sáňky nelze vidět islám ve správné podobě. Muslimové prý dodržují mnoho místních neislámských tradic a zvyklostí. „Podle mého názoru ani jedna vláda v muslimských zemích není skutečně islámská. Sice se o nich takto mluví, ale tyto vlády se islámskými zásadami neřídí. Buď jsou to režimy sekulární, nebo nějakým způsobem autoritativní,“ uvádí Vladimír Sáňka, který zároveň vnímá i nedostatky v jednostrannosti, se kterou o islámu informují sdělovací prostředky. „Je naším cílem, abychom tuto situaci vylepšili a zkreslené informace uváděli na pravou míru.“