Farnosti jako kusy koláče

Vydání: 2009/45 Fair Trade, 4.11.2009, Autor: Aleš Palán

Některé farnosti v ČR působí dlouhodobě ve svých teritoriálních hranicích. Jiné se postupně rozrůstají, jak přijímají pod svou správu oblasti z farností rušených či neobsazených. Jsou ovšem také farnosti, které se zmenšují. Jednou z nich je farnost u katedrály sv. Bartoloměje v Plzni.

Když v květnu 1993 vzniklo v Plzni biskupství, byla západočeská metropole rozdělena na tři farnosti. Dnes je jich sedm, poslední z nich vznikla 1. září letošního roku. Katedrální farnost působí v centru města. Okolo ní jsou ostatní plzeňské farnosti slovy biskupa Radkovského uspořádány jako segmenty koláče. Jsou to nově zřízená Plzeň-Západ, dále Slovany, Severní předměstí, Lobzy a Bory. Za poslední jmenovanou farností jsou ještě další v poněkud větší vzdálenosti od centra Litice. Všechny tyto farnosti tvoří vikariát Plzeň-město. V jeho čele stojí Mons. Emil Soukup, farář katedrální farnosti. Právě z farnosti u katedrály sv. Bartoloměje byla nově vyčleněna kvazi farnost Plzeň-Západ. Ta dosud nemá pevné hranice, duchovní správa se teprve ustanovuje. Farnost na západě města měla vzniknout už ve čtyřicátých letech, kdy zde františkáni začali stavět kostel sv. Antonína. Za pár let po válce ale bylo jasné, že výstavba kostela jde na dlouhou dobu stranou. Zůstaly základy a tzv. krypta pod podlahou kostela, františkáni stihli postavit ještě kazatelnu, která slouží dnes jako balkon přilehlé budovy. Dnes o dostavbě kostela nemůže být ani řeči: v době komunismu byl totiž napříč rozestavěným chrámem vystavěn mnohaposchoďový panelák. Zbourat ho samozřejmě nepřipadá v úvahu, nová farnost tak bude muset hledat místo pro svůj kostel jinde, dále od centra. Plzeňské farnosti nespravují jen diecézní kněží, ale také salesiáni, františkáni a dominikáni. Vzhledem ke specifikům spirituality těchto řádů si mohou zdejší věřící vybrat, do které farnosti budou chodit. Příslušnost k farnosti tedy není zdaleka jen záležitostí čistě teritoriální. Při posledním sčítání bylo v kostele sv. Bartoloměje zhruba 480 věřících. Farář Emil Soukup má výpomoc v pateru Ludolfovi Kazdovi, rektoru kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jako studentští kaplani při tomto kostelu působí Vojtěch Soudský a Pavel Petrašovský. Farnost sídlí v objektu bývalého františkánského kláštera. Je to farnost spíše starších lidí, ale na dopolední nedělní mši svatou do katedrály přichází i hodně mladých. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie se soustřeďují studenti, každou středu tu mají mši svatou a setkání na faře. Diecézní muzeum, které zde sídlí, je v současné době kvůli rekonstrukci mimo provoz.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay