Farnost, která dokáže sama duchovně růst

Vydání: 2008/4 Fotbalové násilí v zemi papeže, 23.1.2008, Autor: Václav Štaud

„Někde jsem slyšel, že farnost bez faráře je jako auto bez řidiče. Stojí a pozvolna se rozpadá,“ říká P. František Eliáš, děkan v Zábřehu na Moravě. „Ale může to být i jinak. Že je farnost dobrá, živá, se může ukázat právě tím, jak umí být samostatná. Zkuste navštívit Svébohov!“

Když na Zábřežsku zazní jméno Svébohov, každému se nejdříve vybaví kulturní tradice. Před sto lety nebylo prý svébohovské chalupy, v níž by neměli muzikanta. Hrálo a zpívalo se při všech příležitostech. Dnešní schola na šikovné předky navazuje. Pro schopnost nacvičit vše od rytmických písniček až po chorály a „rybovku“ zpěváčky i muzikanty od Panny Marie Svébohovské stále někam zvou. Více okolních farností má s jejich pomocí postaráno o kvalitní chrámovou hudbu. Ale tradice i tady pomalu vyhasíná. Jak se dříve dokázal Svébohov bavit! Svůj ples chystávali hasiči, myslivci, škola i obec. To se ještě nekonaly plesy farní. Ale jako všude se i zde od zábav postupně upouští. Na malé vesnici je to náročné a hlavně nevýdělečné. Tak proč se namáhat, že? Nakonec letos ve Svébohově zůstal jako jediný – novodobý ples farnosti. V pořadí osmý. Když jsem o druhé lednové sobotě přijal pozvání do svébohovské farní rady, jeho přípravy právě vrcholily. Šestnáct lidí – spojená pastorační i ekonomická rada – má plné ruce práce. Schůzi řídí Michal Kolář, který navzdory svému mládí požívá mezi spoluobčany zvláštní autority. „Ten chlapec žije od dětství prací pro církev,“ prozradil mi již dříve otec Eliáš. „Od pravidelného ministrování přešel k organizaci nejrůznějších pracovních i duchovních akcí, ve všem se na něj mohu spolehnout, strhává dobrým příkladem i jako táta rozrůstající se rodiny,“ uvedl kněz, který je vedle mnoha jiných povinností také svébohovským administrátorem. „Protože se tam mám o koho opřít, není pro mne Svébohov přítěží,“ dodal zábřežský pan děkan.
Vraťme se ale do jednání farní rady. Je pečlivě připraveno. „Ještě navrhněte někoho do šatny a do výčepu, kuchařky už se dohodnou samy...“ Jeden úkol stíhá druhý a Michal si rychle odškrtává dohodnuté položky. „A kdo převezme a připraví tombolu, aby byla lákavá jako vždy?“ Všechny oči se otočí po Marii Šanovcové, která často zasahuje do debaty a nejednu práci již přijala. „Tak dobře, zase si to vezmu na starost. Ale už nejsem nejmladší, pomalu si vyhlížejte náhradníka,“ slyším její odpověď. Michal Kolář odpovídá: „Jednou to máte přiděleno na 30 let, tak musíte vydržet.“ A paní Šanovcová s úsměvem vzdychne: „Tak to teda mám na doživotí.“

S přáteli nejmilejšími
Příjemným úkolem večera je ochutnávka plesového vína. Z osmi připravených druhů nakonec rada hlasuje pro burgundské a sauvignon. Do toho vchází děkan František Eliáš. Jako vždy plný humoru a dobré nálady. Schvaluje všechna dosud přijatá opatření a pod jeho taktovkou se pak rychle řeší i běžné úkoly rady. Po krátké debatě je oprava dveří do sakristie hlasováním přidělena jednomu ze tří oslovených řemeslníků. Pak ještě zazní několik informací o průběhu Tříkrálové sbírky a může začít příprava ročního pastoračního plánu. „Stačí – můžeme to dokončit příště,“ rozhoduje po chvíli P. Eliáš. „Teď dám přednost moc milému úkolu,“ dodává a zahajuje gratulaci paní Marii Šanovcové k dnešním sedmdesátinám. Ostatní se radostně přidávají. „Kde jinde bych měla začít oslavy než s nejmilejšími přáteli?“ svěřuje se jubilantka při našem loučení.
V kolektivu se za celou dobu nevyskytla disharmonie. Všichni se vzájemně dobře znají a cítím, že jejich přátelství, postavené na společné víře a práci pro farnost, je opravdu upřímné. Odjíždím s jedinou myšlenkou. Kdo dosud pochybuje o efektivnosti farních rad a váhá s jejich zřízením, měl by se podívat do Svébohova.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay