Do kostelů proudily davy návštěvníků

Vydání: 2012/23 Do kostelů proudily davy návštěvníků, 8.6.2012, Autor: red

Centra měst ožila o poznání více než jiné páteční večery a zároveň v nich vládla mnohem přátelštější a otevřenější atmosféra. K životu se probudila i řada zapomenutých a osamělých kostelíků. Statisíce lidí totiž opustily pohodlí domovů a využily toho, že přes 1 200 kostelů a modliteben zůstalo velkou část noci otevřeno. A nejen to – na většině míst čekal na návštěvníky Noci kostelů i zajímavý program.

Nejvíce návštěvníků zaznamenali pořadatelé tradičně v brněnské diecézi – napočítali přes 120 tisíc vstupů do jednotlivých objektů. Příliš pozadu nezůstala ani pražská arcidiecéze, i tam pořadatelé napočítali přes 100 tisíc vstupů, v olomoucké to bylo 67 tisíc, v plzeňské a litoměřické diecézi shodně 25 tisíc. Zajímavá čísla návštěvnosti hlásily i jednotlivé kostely – například do kostela sv. Ludmily na pražských Vinohradech si našlo cestu 7 072 lidí.

Velký zájem byl ale i o kostely venkovské. Lidé se mezi nimi už také naučili vytvářet podle jejich historických vazeb své vlastní cestovní scénáře. Například po prohlídce unikátního „světelského“ gotického vyřezávaného oltáře v Adamově někteří zamířili na nedaleké poutní místo Vranov u Brna. Oltář pro Adamov totiž zakoupil v roce 1857 kníže Alois II. Liechtenstein, který rok poté umírá a je pohřben ve vranovské kryptě. Hrobka významného šlechtického rodu se návštěvníkům otevírá pouze o Noci kostelů. A průvodce Pavel Havlíček dokázal zájemcům nejen ukázat mezi pěti desítkami Liechtensteinů místo posledního odpočinku Aloise II., ale i přiblížit jeho život. „Například jako velvyslanec rakouského císaře v Londýně si tento kníže oblíbil tudorovskou gotiku a po návratu obohatil naši vlast o unikátní úpravu lednického zámku. A máme zde ještě jednu souvislost s Vranovem: Právě ve zdejší kryptě ukryli adamovští farníci v závěru druhé světové války svůj cenný oltář, když býval Adamov jako průmyslové město cílem spojeneckého bombardování,“ vysvětloval ochotně Pavel Havlíček.

BESEDA S POPULÁRNÍM FILMAŘEM

Ve křtinském poutním chrámu zaujala návštěvníky beseda s filmovým režisérem Jiřím Strachem. Otázky na něj pršely bezmála dvě hodiny a rovnoměrně se v nich odrážel zájem o profesionální filmařské zkušenosti a o režisérův náboženský život. Jiří Strach se představil jako poutavý vypravěč – barvitě líčil zkušenosti se známými českými herci, stejně jako nezapomenutelné chvíle ve společnosti kardinála Špidlíka a dalších osobností církve. Přiznal také touhu konečně natočit pravdivý film o životě Mistra Jana Husa.

A jaký je režisérův nejoblíbenější kostel? „Na Moravě mám rád právě Křtiny, kde jsem točil film Santiniho jazyk. V Římě nejvíc obdivuji Lateránskou baziliku a v Praze přece nelze nemilovat svatovítský chrám chrámů. Ale nade všechno ctím svůj malý křestní kostel Panny Marie v Čelákovicích, protože právě tam pro mne všechno začalo,“ svědčil Jiří Strach, který i v dalších odpovědích příjemně překvapil hlubokými duchovními myšlenkami a znalostí Písma.

Živo bylo i v centru Olomouce. Ještě půl hodiny před půlnocí proudily městem davy dospělých i dětí. V katedrále sv. Václava si děti mohly hrát v kapitulních zahradách už od 15 hodin. V pravoslavném kostele sv. Gorazda proběhla bohoslužba s pravoslavnými zpěvy, zájemci si také mohli poslechnout povídání o tajemství ikon a prohlédnout si jejich malou výstavu. V modlitebně Církve bratrské čekaly na zájemce maňáskové divadlo, hudba, dramatické čtení Bible či workshop židovských tanců. Kdo chtěl, mohl si vybrat z devíti velkých krabic lega kostky, a přiložit tak ruku k dílu při stavbě legového kostela.

Poprvé se k Noci kostelů letos připojil chrám sv. Bartoloměje v Jívové. I když Jívová leží v zapomenutém kraji někdejších Sudet, do zdejšího kostela si 1. června našla cestu šedesátka lidí, někteří až z dvacet kilometrů vzdálené Olomouce. Program tvořila výhradně hudba, ovšem mnoha žánrů: v úvodu zazpíval Jívovský pěvecký sbor několik duchovních skladeb, na něj navázalo duo housle – kytara, které předneslo skladby předních světových jazzových muzikantů. Jazz pak vystřídal folk a závěr patřil jazzovému triu B-can a elektroakustické hudbě. A zatímco se jednotlivá hudební uskupení připravovala na svá vystoupení, na varhany preludoval jívovský varhaník Jiří Lamač.

SOCHY V NOCI OŽILY

V kroměřížském kostele Nanebevzetí Panny Marie o Noci kostelů „ožily“ mimo jiné sochy z oltáře Čtrnácti svatých pomocníků. „Odmítala jsem všechny nápadníky, protože jsem se zasvětila Kristu. Pro tuto víru mi císař nechal setnout hlavu,“ popisuje jedna z figurantek, představující sv. Kateřinu, a na jejích rtech jí visí šedesát přítomných. Kromě tohoto představení čekaly návštěvníky vystoupení farního sboru nebo možnost navštívit kostelní věž.

Prohlídkou věže lákal poutníky také místní kostel sv. Jana Křtitele. „Nechtěla jsem si to nechat ujít, pohled na noční Kroměříž je úchvatný,“ svěřuje se Alena Seidlová, která za zdejšími kostely, kaplemi a modlitebnami přijela až od Přerova. Z objektů, které dosud stihla navštívit, ji prý nejvíce zaujala zámecká kaple a dvě školní kaple Arcibiskupského gymnázia.

S úmyslem, aby si lidé z Noci kostelů odnesli též něco na památku, otevřeli dveře v kroměřížském Milíčově sboru Církve československé husitské, kde si zájemci z řad dospělých i dětí mohli vyrobit svícen. „Je v tom ukryta symbolika: člověk si do noci odnáší světlo,“ vysvětluje farář Marek Ryšánek a dodává: „Snad jsou zážitky z Noci kostelů světlými okamžiky v temnotě našeho života.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay