Co našli želivští premonstráti pod podlahou?

Vydání: 2007/36 Kněží v důchodu, 4.9.2007, Autor: Václav Štaud

„Na co potřebujete stále vydělávat?“ zeptá se občas některý z návštěvníků kláštera v Želivi. Dostane odpověď, z níž se mu zatočí hlava. Dozví se, kolik milionů právě dnes konventu chybí, aby mohl dokončit konkrétní opravu a zahájit jinou, stejně naléhavou.

Nyní je například připravena rekonstrukce kostela, které předcházel kompletní archeologický a stavební průzkum. „Média to přinesla jako senzaci, ale ve skutečnosti šlo o běžnou prohlídku stavby. Aby někde například nestála voda a nenarušovala základy,“ říká bratr Benedikt Machálik, ochotný průvodce. Odborníci z Jihočeského muzea s pomocí geofyziků mimo jiné upřesnili místa jednotlivých hrobek pod kostelem a minikamerami do nich také nahlédli. Na uzavření detailního vyhodnocení průzkumu mají historikové ještě několik měsíců, ale premonstráti žádnou převratnou novinku neočekávají. „Jediné, co nás opravdu zaujalo, byl objev neznámého prostoru pod podlahou kněžiště. Archeologové v něm identifikovali nepoškozenou hrobku opata Siarda Falca ze 17. století,“ upřesňuje bratr Benedikt.
Premonstrátský řád i v Želivi přečkal totalitní doby se ctí a při své obnově v roce 1989 měla kanonie dokonce víc členů než při likvidaci roku 1950. Dnes sem patří 36 řeholníků, působících převážně na farách, v konventu jich žije deset.
Želivští, v souladu s heslem „modli se a pracuj“, navázali na své předky i obnovou některých osvědčených aktivit. V klášterním pivovaru se opět vaří proslulé želivské pivo a budova opatství slouží jako ubytovna se 120 lůžky. Rádi tu vidí rodiny a hlavně mládež, školy v přírodě. Vedle současného prohlídkového okruhu připravují bratři i klášterní muzeum.

VÍRA A ŘEHOLNÍ ŽIVOT PRO MLADÉ
„Během roku a hlavně o prázdninách nás vyhledávají turisté, které láká především překrásná Santiniho barokní gotika. A právě v tom jsme nalezli nové poslání, druh misií. Jen nemusíme za pohany do světa, oni přijdou k nám. A rádi,“ směje se bratr Benedikt.
Pravidelné provázení klášterem nabízí premonstrátům velkou možnost, jak v nevěřících návštěvnících vyvolat zájem o duchovní věci. Bratři nikdy na závěr prohlídky nevynechají besedu. A lidé, které výklad oslovil, se rádi ptají. Na smysl víry a řeholního života. „Běžná prohlídka trvá 45 minut, mladým se věnuji často i dvě hodiny,“ pokračuje bratr Benedikt. „Vidím stále stejný obraz. Děti jsou v náboženských věcech naprosto nevědomé, ale bezpočet dotazů dokládá jejich živý zájem. Dostanou tu informace, které jim dluží rodiče i škola. Otevírám jim často netušené obzory,“ loučí se Benedikt Machálik.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay