Co je nejcennějšího na velehradské bazilice?

Vydání: 2009/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 30.6.2009, Autor: Václav Štaud

Pátek patří ve velehradské farnosti mladým. Před večerní bohoslužbou obsadí farní učebnu děti. Po společné mši svaté plné zpěvů a živého zapojení všech odchází na faru starší mládež. A aby se jim všem lépe povídalo, je součástí večerního programu společná večeře.

Stůl plný dobrot je důkazem, že i z bezmasých potravin lze vyrobit vynikající pochoutky. Neodpustíme si všetečnou otázku: Kdo to všechno připravil? Farář Petr Přádka SJ s rozpaky odpovídá: „No přece některé z našich děvčat. Ani nevím, kdo měl právě dnes službu. Všechny jsou šikovné…“ U stolu se pak probere bezpočet zajímavých věcí, nápadů a úkolů. Přítomní se například důkladně připravují na blízké setkání mládeže uherskohradišťského děkanátu. Budou poprvé jeho pořadateli, nic nesmí být opomenuto. Bohoslužba, zábava, ba ani ceny v soutěžích. „Pane faráři, nemohli bychom ty nejlepší za odměnu provést noční věží? Tam je úžasný rozhled!“ Kněz poukazuje na rizika. Když ale dostane záruky, že se mladí muži dobře postarají o bezpečnost, svoluje. „A jak jste se dohodli ohledně papežské návštěvy? Kdo chce jet za Svatým otcem do Brna? Téměř všichni?“ diví se P. Přádka. „Nikdo tedy nepojede do Boleslavi? Nebo přece?“ Opět jde nahoru hodně rukou. „Tak to jste mi udělali radost,“ uzavírá kněz náročnější část večera a může začít volná zábava, kterou na dobrou noc uzavře růžencový desátek. za prohlídku se neplatí S dobrými zkušenostmi se svěřuje čerstvá absolventka místního Stojanova gymnázia. O kvalitě školy vypovídá fakt, že byla přijata na několik vysokoškolských fakult zároveň. Adéla Hrabcová patří ke studentkám, které během víkendů a o prázdninách téměř denně provádějí návštěvníky bazilikou. Tuhle službu farnosti vykonává už několik let a moc ji to baví. „Pokud ovšem nenarazím na protivu, který je hodně kritický, nebo dokonce nenávistný k církvi,“ říká maturantka Adéla. V bazilice sloužívá v páru se Šárkou Daňkovou, jež ji doplňuje: „Nejdříve jsme se naučily jen obsah doporučených skript. Ale postupně získáváme o naší bazilice další a další vědomosti. Vždyť jsou tam takové umělecké poklady!“ A když chceme vědět, co je v bazilice vlastně nejcennějšího, Adéla se šibalským úsměvem odpovídá: „To ale neuvidíte, protože je to dobře zamčené. Pán Ježíš ve svatostánku a pak zlatá růže, kterou bazilika dostala od Jana Pavla II. Ta je bezpečně uschovaná dokonce až ve vzdáleném trezoru.“ Individuální prohlídka tu byla vždycky zdarma, od letoška se na Velehradě neplatí ani za průvodcovskou službu. „Ale když se lidé zeptají, jestli nejsou přece jen něco dlužni, říkáme: Nám ne. Ale bazilika potřebuje . Jestli jste byli spokojeni támhle je pokladnička,“ říkají děvčata.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay