Církve ve vesnici roku žijí v míru

Vydání: 2006/39 Postavení kněze ve společnosti, 26.9.2006, Autor: Jiří Macháně

Milé údolí - právě tak zní překlad původně německého jména Vesnice roku 2006, kterou se minulý týden stal Liptál. Obec s jeden a půl tisícem obyvatel ležící ve Zlínském kraji se pyšní dokonce dvěma úhledně upravenými kostely. Ten starší, barokní, navštěvuje místní komunita katolických věřících. Mladší a větší stavba ze začátku minulého století patří místnímu evangelickému sboru.

„Jsme obec spíše protestantská. Devadesát procent křesťanů jsou evangelíci a zhruba deset procent tvoří katolíci,“ vysvětluje místní starosta Miroslav Vaculík a doplňuje, že on sám je aktivním členem evangelického staršovstva a presbyterem už třicet let. Obě společenství žijí podle jeho slov vedle sebe už dlouhá léta v míru a bez rozbrojů. „Dřív to asi bylo mezi oběma vyznáními trochu napjatější. Dneska si snad ještě do sebe starší chlapi rýpnou, ale nevraživost už je pryč,“ doplňuje ho P. Petr Wnuk, místní katolický duchovní správce z nedaleké Všeminy. S úsměvem říká, že místní katolická farnost je maličká komunita: „Jsme spíš taková rodina, milá, ale asi nejmenší farnost v širokém okolí.“ Když přijela do vsi hodnotitelská komise soutěže, pozvali ji do katolického kostela. Starosta přiznává, že ten evangelický je přece jen trochu strohý. „Považoval jsem za slušnost vzít je tam a udělat výklad o našem barokním kostelíku,“ vysvětluje P. Wnuk. Kde se vzalo rozdělení obce na evangelikální většinu a Římu věrnou menšinu objasnil starosta Vaculík. Od doby tolerančního patentu je to prý v okolí vždy tak, že téměř celé údolí se hlásí k tradici buď katolické, nebo evangelické. „V Liptále ale máme společný hřbitov, navzájem se navštěvujeme a rozdělení nebereme nějak dramaticky,“ chlubí se poměry starosta Vesnice roku 2006 Miroslav Vaculík s tím, že církve se spíš než o vzájemné třenice starají o společný život v obci. Obec sama se navíc podle jeho slov snaží pomoci i menšinové katolické farnosti. „Zrovna teď například přidáme peníze na opravu kamenné zdi a běžně také vyžínáme trávu kolem kostela, protože síly místní farnosti na to nestačí,“ uzavírá starosta.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay