Aby byl vlastní život darem pro druhé

Vydání: 2010/42 Ohrožený Tibet, 14.10.2010, Autor: Aleš Palán

Dvacetiny – to je důvod k pořádné oslavě. Církevní střední zdravotnické škole Jana Pavla II. v Ječné ulici na Praze 2 je už dvacet let. Na slavnosti pořádané k tomuto jubileu se sešli současní i někdejší pedagogové, zástupci zřizovatele i další hosté a příznivci školy.

„Vítám vás tady nejen ve jménu Ducha Svatého, ale i paní ředitelky a celého pedagogického sboru,“ oslovil přítomné s úsměvem školní kaplan Kamil Novák. „Vstupme do dynamiky eucharistie, do zpřítomnění Ježíše Krista v této škole a v našem životě,“ vyzval přítomné ke slavení mše svaté. Tou slavnostní dopoledne na škole v Ječné ulici začínalo. „Starozákonní lid musel neustále řešit svou cestu s Bohem; občas ale odpadnul, byl to neustálý návrat a odpadání. Školy, ve kterých sloužíte, obstály už dvacet let – a to v době těžkých začátků brzy po Sametové revoluci i nyní ve chvílích ekonomické krize. Vydržely proto, že uprostřed této školy je Bůh, který jí žehná,“ zamýšlel se pater Novák ve svém kázání. Zdůraznil, že většina pedagogů je otevřena pro svou osobní cestu s Bohem. „Jste tu s ním a on je tu s vámi.“ Podle kněze si mnoho starších lidí řekne: náplň zdravotních a sociálních škol je pěkná, ale kdybych se v dnešní době rozhodoval pro svou profesi, zvolím raději něco jistějšího. Přesto je stále mnoho mladých, kteří si vyberou oblast studia obrácenou k člověku. „Podmínky v této škole jsou otevřené k tomu, že můžeme svým životem a přístupem zvěstovat Krista, toho, který se jako první o sociální a zdravotní podmínky lidí zajímal,“ uvedl kněz.

Jako houby

Obrátil se i na pedagogy. Mladí jsou podle něj jako houby, které nasávají všechno a dospělí by jim měli být určitým filtrem a nabízet jim takovou pomoc, aby se jejich vlastní život stal darem pro druhé. Takoví lidé pak svou práci nebudou brát jako zaměstnání, nýbrž skutečné povolání, budou tady pro druhé. „Kantořina je velký boj, snažíte se předat to nejzákladnější. Ale nejsme na to sami, jsme všichni v Kristově těle, on je uvnitř, v hloubce našeho bytí. On nám připomíná, že smrtí všechno nekončí, a právě sociální a zdravotní oblasti se s otázkami života a smrti potýkají. Bože, dej nám milost, abychom my učitelé měli osobní zkušenost s tebou a s nadějí, která vyplývá z tvého požehnání,“ zakončil svou promluvu pater Kamil Novák. Po mši svaté vystoupili před zaplněným sálem škol v Ječné ulici další přítomní. Pedagožka Alena Hofmanová prohlásila, že těch dvacet let na škole bylo moc hezkých – a uběhly velmi rychle. „Historie naší školy není dlouhá, ale velmi bohatá,“ řekla. Připomněla, že vznik Církevní střední zdravotnické školy iniciovala brzy po Sametové revoluci její první ředitelka Eliška Hranáčová. Patronkou školy se stala Olga Havlová. První dáma se s Eliškou Hranáčovou velmi sblížila a ta ji pak ošetřovala v jejích posledních chvílích. Budova školy vyžadovala složitou rekonstrukci. „Dřív tu sídlila vojenská katedra a objekt vypadal, že brzy spadne,“ zavzpomínala Alena Hofmanová. Rekonstrukce se vydařila a mohlo se začít učit. Zpočátku se střídali zřizovatelé: národní výbor, ministerstvo zdravotnictví a od roku 1992 Arcibiskupství pražské. To je zřizovatelem dodnes. Škola není ani v současnosti velká: čtyři třídy, po jedné v každém ročníku. Má však kontakt s mnoha špičkovými zařízeními, vyučují zde kvalifikovaní odborníci, také uplatnění absolventů je velmi dobré. „Moje kamarádka učí na střední průmyslové škole oděvní a říká, jak mi závidí, že nevychovávám nezaměstnané,“ pochvalovala si PhDr. Hofmanová. RNDr. PhMr. Stanislav Bělohlávek, CSc., je členem pedagogického sboru od roku 1990. „Působím na škole od jejího narození a trávím zde pestrý a barevný podzim svého života. Udržuje mě v pocitu, že je stále pro co pracovat,“ prohlásil. Kromě zakladatelské úlohy první ředitelky Elišky Hranáčové vyzvedl přínos současné ředitelky Marie Hotmarové. „Svou činnost pojala vysoce manažersky, a umožnila tak další rozvoj školy,“ říká Stanislav Bělohlávek. Ve škole podle něj zůstal zachován rodinný duch a pocit spoluzodpovědnosti. „Přeji škole, aby nezapomněla na své křesťanské kořeny a naplňovala svou klíčovou úlohu ve výchově sociálních a zdravotnických pracovníků. Jen tak bude její pozice společensky neotřesitelná,“ popřál na závěr S. Bělohlávek.

Odezva i komunikace

Za zřizovatele promluvila Mgr. Eva Tomášková, vedoucí odboru školství na Arcibiskupství pražském. „S vaší školou nemáme jako zřizovatelé žádné problémy, máme tu odezvu a dobrou komunikaci,“ pochvalovala si. Za Střední sociální školu svaté Zdislavy se oslav zúčastnila provinční představená S. M. Marie Anežka Dedková FDC. Průběhem oslav byla velmi potěšena. „Jsem ráda, že velmi dobře funguje spolupráce mezi všemi školami, které sídlí v Ječné ulici. Církevní střední zdravotnické škole Jana Pavla II. přeji, ať připravuje nejen kvalifikované zdravotníky, ale také vychovává dobré odpovědné mladé lidi,“ říká. Sestra Blanka je představená pražské komunity Kongregace Dcer Božské Lásky a spolupracuje se sociální školou jako zástupkyně zřizovatele i jako zaměstnankyně školy. O svém působení na škole říká: „Při své práci v knihovně ráda poznávám studenty, sleduji jejich zájmy, znalosti, jejich odborný růst a motivaci. Samozřejmě při rozhovoru s mladými lidmi dojde často i na jejich osobní život. Potřeby studentů předkládáme v modlitbě Bohu, a to nejen v pražské komunitě, ale ve všech komunitách provincie.“ O závěr společenského setkání se postarali svým vystoupením operní pěvci Eva Forejtová a Michael Kubečka – oba někdejší absolventi zdravotnických škol v Ječné ulici.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay