Čtyřicet let neviděli biskupa

Vydání: 2005/12 Vrtkavá přízeň davu, 26.3.2005, Autor: Josef Pala

Dnes vnímá řada věřících jako zcela samozřejmé, že každá diecéze má svého sídelního biskupa a ten své spolupracovníky v biskupské kurii. Ohlédněme se však do doby, kdy se katolíkům v tehdejším Československu o takových poměrech mohlo jen zdát. V těchto dnech si totiž věřící v některých českých a moravských diecézích připomínají patnácté výročí jmenování biskupů: Františka Radkovského a Františka Lobkowicze (tehdy Praha) a Jana Graubnera a Josefa Hrdličky (Olomouc). Koncem března 1990 se biskupských úřadů ujali také Vojtěch Cikrle (Brno) a Miloslav Vlk (tehdy České Budějovice).

 

V bývalém Československu měla římskokatolická církev dvanáct diecézí a řeckokatolická prešovská eparchie sdružovala katolíky východního obřadu. Na konci 80. let minulého století většinu těchto diecézí řídili dočasní správci - kapitulní vikáři - které jmenoval komunistický stát bez ohledu na vůli církve. V některých diecézích věřící neviděli biskupa patnáct, dvacet, někde i třicet let. Slovenská spišská diecéze dokonce nebyla obsazená biskupem téměř čtyřicet let, košickou diecézi spravoval kapitulní vikář „dočasně“ 28 let, věřící v Brně a Českých Budějovicích neměli biskupa 18 let.

FARA MÍSTO BISKUPSTVÍ

Zvláštní situace nastala v královéhradecké diecézi po smrti 87letého biskupa Mořice Píchy v roce 1956. Pomocného biskupa Karla Otčenáška, který však neměl tzv. státní souhlas k výkonu biskupského úřadu, jmenoval Svatý stolec apoštolským administrátorem královéhradecké diecéze „de iure“. Diecézi však fakticky spravovali kapitulní vikáři Václav Javůrek a Karel Jonáš. Biskup Otčenášek pracoval „za trest jako vesnický farář“ v cizí – litoměřické - diecézi. Správy své diecéze se mohl ujmout až čtyřicet let po svém biskupském svěcení.

JEDINÝ BISKUP

Zcela výjimečná situace nastala po smrti olomouckého biskupa-apoštolského administrátora Josefa Vrany na konci listopadu 1987. V té chvíli měli věřící z Čech, Moravy a Slezska pouze jediného katolického biskupa v osobě 88letého pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška.

Po vleklých jednáních mohli být v květnu 1988 na základě dohody mezi socialistickým Československem a Vatikánem jmenováni tři biskupové: Jan Lebeda a Antonín Liška – pomocní biskupové pro pražskou arcidiecézi a Ján Sokol se stal biskupem–apoštolským administrátorem trnavské arcidiecéze.

LEDY SE LÁMOU

Krátce před pádem komunistického režimu se „začaly lámat ledy“. Jak uvádí oficiální zpráva tehdejší Československé tiskové kanceláře: „Vláda České socialistické republiky na svém zasedání dne 12. 7. 1989 udělila na základě návrhu Vatikánu státní souhlas se jmenováním Josefa Koukla sídelním biskupem Diecéze litoměřické a Františka Vaňáka biskupem–apoštolským administrátorem Arcidiecéze olomoucké. Vláda Slovenské socialistické republiky týž den udělila na základě návrhu Vatikánu státní souhlas se jmenováním Jána Sokola arcibiskupem–metropolitou trnavské arcidiecéze a Františka Tondry sídelním biskupem spišské diecéze.“

Státní orgány komunistického Československa tehdy často obviňovaly Vatikán, že při jednáních o obsazení biskupských stolců neprojevuje dostatek dobré vůle či brzdí jednání. Jaká byla pravda, se ukázalo ihned po změně režimu. Během několika týdnů měly všechny diecéze svého sídelního biskupa a mnohé diecéze i biskupy pomocné.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay