Člověk roste duchovně i umělecky

Vydání: 2004/28 Cyrilometodějské dvojčíslo, 1.9.2004, Autor: Ivana Jeništová

O společné práci výtvarníků - manželů Trizuljakových
Miroslava a Marek Trizuljakovi žijí ve venkovském domě v Seničce u Olomouce. S jejich prací se však setkáte v mnoha katolických kostelích. Miroslava je restaurátorka, pod rukama jí prošly stovky chrámových maleb a fresek, ale také obrazů, oltářů a soch. Společně s manželem jim vdechli nový život, obnovili tvář poselství, které kdysi přinášely věřícím, hledajícím v chrámech pokrm pro často ubolenou duši.


„Práce pro církev jaksi vyplynula ze života,“ říká o společném nasazení Marek Trizuljak. Víra je pro něho i jeho ženu samozřejmou součástí všeho snažení. Marek pochází z Bratislavy, otec byl známý sochař Alexander Trizuljak, matka Eva akademická malířka; oba byli katolickými aktivisty a v tomto duchu vychovali také svých osm dětí. Otec v době politického oteplení učil na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, ale v době normalizace byl kvůli náboženskému přesvědčení ze školy vyhozen. Postih měl dopad na celou rodinu, dorůstající děti měly problém dostat se na střední a pak i na vysokou školu. Kvůli příliš známému jménu otce proto odcházely na studia co nejdál od domova. Marek tak vystudoval Střední uměleckou školu sklářskou v Železném Brodě. Se svojí ženou Mirkou se seznámili při studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, vzali se hned po jeho ukončení v roce 1981.

BYLA TO ŠKOLA VÍRY
Od té doby pracují společně. Marek jako akademický malíř moc konkrétních zakázek neměl, pomáhal tedy Mirce s restaurátorskými pracemi. Pracují většinou v kolektivu restaurátorů. Pod jejich rukama zazářily např. fresky románského paláce biskupa Zdíka v Olomouci (tzv. Přemyslovský palác), pozdně gotické fresky v olomouckém kostele Nanebevstoupení Panny Marie či fragmenty raně gotických nástěnných maleb v presbytáři ve Vyšehorkách u Mohelnice. Výčet by však byl dlouhý.

„Restaurátorství je pro nás zdrojem obživy,“ říká Marek Trizuljak. Občas se mu však podaří získat i jiné zakázky, po roce 1989 se tak může víc věnovat vlastní tvorbě. Příkladem je nový kostel Svaté rodiny v Luhačovicích. „Spolupráce na výzdobě se postupně vyvíjela,“ vzpomíná. Tehdejší farář P. Antonín Kubka jej požádal o návrh na řešení kněžiště. První návrhy se však týkaly detailu a neřešily celek. To přinesla až delší spolupráce s architektem, do roku 1997 byl hotový nejen oltář a ambon, ale také vitráže. Po třech letech se nový luhačovický farář ozval s požadavkem na křížovou cestu. Dnes už je patnáct dubových reliéfních desek s akrylovou malbou působivou součástí kostela.

Marek Trizuljak svá duchovní díla tvoří také pro rodné Slovensko, např. sochy svatých Svorada a Benedikta a vitráže na téma křížové cesty v novém kostele ve Hvozdnici u Považské Bystrice. „Pro Slovensko dělám rád,“ usmívá se Marek, „otec tam také vyzdobil řadu kostelů, je tam dvacet až třicet jeho soch. Už jako student jsem jezdil s ním, měl jsem možnost naslouchat jeho přemýšlení o práci. Byla to pro mne škola víry,“ potvrzuje.

Marek svou první výstavu uspořádal až v roce 1991. V té době už sem začali jezdit výtvarníci ze zahraničí a Marek Trizuljak začal tvořit i na objednávku vzdálenějších zemí. Tak loni to byla okna pro dvě menší kaple v severoitalském městě Candorago, letos okna pro kostel na ostrově Sv. Petra u kanadského pobřeží. „Právě se vykládají z lodi,“ říká Marek. Ačkoli má radost, na otvírání kaple asi nepojede - letenky jsou drahé.

NÁBOŽENSKÝ KOŘÍNEK
Duchovní tvorba Trizuljakových se volně prolíná se životem. Oba se snaží vystavovat. „Ne že bychom tvořili na otevřeně náboženské náměty, ale všechny naše práce mají náboženský kořínek,“ soudí malíř. Oba jsou činní v uměleckém životě, jsou členy Unie výtvarných umělců Olomoucka, která provozuje Galerii G na olomouckém Dolním náměstí. Od roku 1993 spolupracují s italským kulturním sdružením, které pro ně v letech 1993 a 2002 uspořádalo v Rimini dvě výstavy. Letos společně pracují na projektu „Místo pro člověka“, ve kterém se angažují čeští, nizozemští, němečtí a italští výtvarníci.

Manželé Trizuljakovi s dcerou na dovolené

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 5. – 11. prosince 2017

Papež jako vyslanec míru a pokoje

„Vaše Svatosti, přinášíte nám sílu a naději ve svém pochopení pro naše potřeby, naše touhy po míru, národním smíření a sociálním souladu,“ řekla nositelka…

celý článek


Diváci ČT nahlédnou do hospice

„Tak jako řeka Jordán byla posledním úsekem cesty, který zbýval Izraelcům po útěku z egyptského otroctví, tak i hospic Jordán chce doprovázet lidi na posledním úseku…

celý článek


V kolotoči úvěrů, úroků a splátek

Půjčí rychle a za pár minut. A ještě nám prý vrátí. Všudypřítomná reklama k tomu navíc přidává, že náš život bez toho či onoho výrobku není úplný nebo šťastný...

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay