Církev se staví za ochranu planety

Vydání: 2017/24 Večer, který pomáhá překonat bariéry, 13.6.2017, Autor: Alena Scheinostová

„Klimatická změna je skutečností. Selhat v ochraně Země znamená morální selhání,“ reagoval na Twitteru kardinál Blase Cupich, arcibiskup chicagský, na rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa odstoupit od mezinárodní Pařížské dohody o ochraně klimatu.


Viceprezident USA Mike Pence hovořil na modlitební snídani pod sochou Panny Marie Fatimské. Snímek ČTK

Zástupci katolické církve v USA odpověděli na Trumpův krok vlnou ostrého nesouhlasu. Za „značně problematický“ jej označil biskup Oscar Cantú, předseda Výboru pro mezinárodní spravedlnost a mír Biskupské konference USA. Vyjádření přinesla biskupská konference na svém webu. „Prezidentovo rozhodnutí ublíží lidem ve Spojených státech i ve světě, zvláště nejchudším a nejzranitelnějším,“ obává se biskup. Klimatická změna se už nyní projevuje ve vzestupu mořské hladiny, tání ledovců, stále silnějších bouřích či v častějších obdobích sucha. Jak upozorňuje řada křesťanských i sekulárních hlasů, poškozováni jsou tím obyvatelé zasažených území, jejich zdraví a možnosti obživy. „Písmo stanovuje hodnotu péče o stvoření a vzájemné solidární péče jedněch o druhé. Pařížská dohoda je mezinárodní smlouvou, která tyto hodnoty střeží,“ pokračuje biskup Cantú a podotýká: „Zbývá doufat, že prezident nyní nabídne konkrétní způsoby, jak čelit globální klimatické změně a jak se o životní prostředí starat.“

Ke kritice biskupů se připojilo jedenáct katolických organizací včetně konferencí představených mužských i ženských řeholí či katolických zdravotnických a environmentálních společností a hnutí. „Podle katolické církve je klimatická změna globální problém, který vyžaduje globální řešení,“ připomínají signatáři dlouhodobý postoj Vatikánu i amerických biskupů v textu, který vydali na webu hnutí Catholic Climate Covenant (Katolická klimatická smlouva). „Mezinárodní dohoda z roku 2015 ukazuje, že všechny národy budou zasaženy oteplováním světa a že všechny mají příslušnou odpovědnost omezit znečišťování skleníkovými plyny, které klimatickou změnu způsobují,“ hájí signatáři Pařížskou dohodu. Prezidenta proto žádají, aby byl solidární k „potřebám zbídačelých obyvatel světa“, a své rozhodnutí přehodnotil.

V podobném duchu se ve společném prohlášení vyjadřují jezuité Spojených států a Kanady. „Odstoupení Spojených států od Pařížské dohody by mohlo vést k tomu, že od svých závazků ustoupí i mnoho dalších národů,“ varují na webu římské jezuitské kurie.

Zejména z prostředí křesťanských konzervativců však zaznívají i hlasy podpory. „Uctívám Ježíše, ne Matku Zemi. On nás volá, abychom byli dobrými průvodci na planetě, ale to neznamená, že se mám starat o globální oteplování,“ tweetoval například populární americký blogger a publicista Erick Erickson. „Těžko budete zachraňovat duše, když nebudete věřit v Boha ve stvoření, protože budete pohlceni tím, že toto stvoření budete uctívat,“ dodal. Republikánský kongresman, evangelikál Tim Walberg podle online deníku CruxNow podotkl: „Jako křesťan věřím v existenci Boha stvořitele, který nás silně přesahuje. A důvěřuji mu, že kdyby tu byl skutečný problém, bude ho moci vyřešit.“

Donald Trump oznámil rozhodnutí nadále nerespektovat Pařížskou dohodu v pátek 2. června. Jak informovala BBC, současná podoba smlouvy je podle prezidenta vůči Spojeným státům nespravedlivá. „Tato dohoda se méně týká klimatu a více toho, jak získávají ostatní země finanční výhody na úkor Spojených států,“ uvedl prezident. „Nyní zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde,“ zakončil.

Odstoupení od smlouvy a zastavení plateb do programů proti důsledkům globálního oteplování, ke kterým dohoda USA váže, Trump sliboval už během předvolební kampaně. Slib naplnil navzdory domácímu i zahraničnímu tlaku. Změnu postoje nepřinesla ani jeho nedávná návštěva u papeže Františka, kde byly otázky klimatu jedním z témat. „Je to jako facka do tváře,“ zhodnotil Trumpův krok arcibiskup Marcelo Sanchez Sorondo, kancléř Papežské akademie věd a blízký papežův spolupracovník.

Základním cílem Pařížské dohody z konce roku 2015, kterou podepsaly takřka dvě stovky států (ČR ji podepsala, ale zatím neratifikovala), je snížit emise skleníkových plynů tak, aby se planeta méně oteplovala. Pro USA jako druhého největšího znečišťovatele na světě znamenala snížit emise o desítky procent. Po odstoupení USA od smlouvy hrozí, že ji přestanou dodržovat i další státy.

ALENA SCHEINOSTOVÁ
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay