Církev má dvě plíce

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008

Tadeusz Zasępa je celosvětově uznávanou autoritou v oblasti masmediální komunikace. Na Filozofické fakultě Katolické univerzity (KU) v Ružomberku garantuje studium žurnalistiky. Před sedmi lety kandidoval na Nobelovu cenu za mír, před čtyřmi lety jej ocenila Slovenská akademie věd za zásluhy v oblasti vědy a vzdělávání na Slovensku. Tvrdí, že mu Slovensko, Ružomberok a KU přirostly k srdci, proto s nimi spojuje i svou budoucnost. A jakoby symbolicky – v den svých 62. narozenin, 23. dubna tohoto roku, jej Akademický senát KU zvolil za nového rektora.

Jak vlastně začalo vaše působení na KU v Ružomberku? Spolupracujete s mnohými vysokými školami různě po světě.
Na Filozofickou fakultu KU jsem přišel v roce 2001 na pozvání tehdejšího rektora Jozefa Ďurčeka a slovenských otců biskupů. Město Ružomberok a univerzita mi okamžitě přirostly k srdci. Začínali jsme sice od nuly, ale s Boží pomocí jsme rostli. Dodnes obdivuji všechno, co se nám podařilo vybudovat – díky odhodlání, víře a entuziasmu lidí z univerzity, jednotlivých fakult a v neposlední řadě i samotných studentů. Protože jsem byl s univerzitou takto provázán, docela přirozeně jsem si pak další svou budoucnost spojoval právě s ní.

Jak vnímáte samotnou existenci KU v Ružomberku? Plánujete ji dále rozvíjet v metropoli dolního Liptova?
Některé z oblastí, kterým se vedení KU věnuje, samozřejmě nejvíc směřují k rozvoji univerzity právě v místě jejího sídla, tedy v Ružomberku. To, že je KU právě tady, je moudré rozhodnutí zakladatelů. Rozkvět univerzity představuje rozvoj fakult v okolí i moderní evropské univerzitní knihovny – ta je srdcem univerzity. Chceme ji vybudovat právě v metropoli dolního Liptova, v Ružomberku. Její součástí by měl být archiv, muzeum a galerie. Chci také iniciovat vznik dvou nových fakult KU – právnické a ekonomické. Otevřeme také otázku možného vzniku technické nebo přírodovědecké fakulty.
A opět se vrátíme k projektové studii nových studentských domovů, jejíž součástí by mohlo být univerzitní pastorační centrum.

Co KU mění a může ji i nadále příznivě měnit? Co by mělo být její prioritou ve vztahu k regionu, Slovensku, ke katolické církvi?
Pouze namáhavá práce ve spolupráci s děkany, učiteli, studenty, biskupy, městem Ružomberok, ostatními univerzitami na Slovensku i ve světě, mezinárodními vědeckými organizacemi může univerzitu příznivě měnit. A jen taková změna, akceptovaná celou akademickou komunitou, přinese všem uspokojení.
V oblasti vědy usilujeme podporovat takovou vědeckou činnost vysokoškolských učitelů KU, která je přínosná (mj. vysoce hodnocená agenturou ARRA pravidly komplexní akreditace, doporučená i hodnotiteli v rámci zahraničního ocenění). Nejlepší pedagogy proto motivujeme, každoročně odměňujeme a všem učitelům z pozice rektora vytvářím příznivé podmínky pro další rozvoj.
Jako jednu z důležitých priorit univerzity vnímám také její poslání napomáhat činnosti slovenské katolické církve – v přípravě kněží, učitelů, pracovníků médií a dalších odborníků. Usilujeme i o transparentní ekonomické a finanční hospodaření univerzity. (Neoddělitelnou součástí naší práce je proto také získávání sponzorů na podporu konkrétních projektů.)
Bez živých vztahů by univerzitní společenství „zakrnělo“, proto podporujeme živé vztahy s mnohými zahraničními univerzitami, studentské a učitelské výměny. Abychom mohli nabídnout zahraničním hostům co nejlepší podmínky ke vzdělávání a vědě na KU, nabízíme i my studijní programy v anglickém jazyce a různá stipendia.

KU jako veřejná instituce je specifická svým zaměřením. V jakém poměru se tady projevuje její tradice a spolupráce s ostatními univerzitami?
Katolická univerzita je už od svého prvního nádechu spojená s tradicí církve a spolupracuje s katolickými univerzitami v celé Evropě a ve světě. Je to velká věc a štěstí pro Slovensko. Toto spojení velké evropské tradice nám ukazuje, že katolická univerzita je a měla by být univerzitou, která je otevřená všem. Je to tradice spjatá s historií a vírou, projevuje se sjednocením. Politické systémy se střídají, ale katolická církev vždy byla jen jedna. Je pravda, že jsme měli jednu východní a západní církev, ale jak říkal Svatý otec Jan Pavel II.: Církev má dvě plíce.

Inspirace je jistě základem celého tohoto procesu poznání tradice. Kdo se stal v současnosti základem, ze kterého můžeme v budoucnosti čerpat?
Třeba právě Jan Pavel II. Udělal hodně pro Evropu, právě skrz odvolávání se na tradici, historii a kulturu. O Evropě hovořil, aby se netrápila, nebála, přímo se s ní identifikoval. Miloval ji. Snažil se, aby byla šťastná. A věděl, že šťastná bude pouze tehdy, pokud bude zakořeněná v tradici církve. Katolická univerzita má v tomto procesu sjednocení velkou roli.
Připravil Vladimír Buzna


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay