Církev hledá své místo ve společnosti

Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 1.9.2004, Autor: KT KT

Analýza z diskusí sněmovních kroužků
Ze zápisů sněmovních kroužků, které v roce 2001 diskutovaly nad textem Církev a svět, vznikla obsahová analýza. Stojí za ní členové sněmovní komise pro život a poslání laiků, kteří analyzovali 1214 stran textu. Výsledný materiál tak dává přehled o názorech účastníků na řadu styčných míst církve a společnosti - tedy oblastí, jako je rodina, výchova, vzdělání, misie či média.


Většina sněmovních kroužků se shoduje na tom, že církev má povinnost a právo aktivně působit na svět a neuzavírat se čistě do náboženské oblasti. Jak na svět ale konkrétně působit? To nemají ani mnozí jednotliví věřící příliš promyšlené. Část věřících vnímá církev spíše jako opozici vůči ostatní společnosti, jiní vyzývají především k sebereflexi a práci na vlastním společenství.

Prakticky se farnosti a církevní společenství do veřejného života zapojují nejčastěji v rámci kulturních, společenských či vzdělávacích akcí, akcí pro děti a mládež a charitativních činností, účastí v médiích a v zastupitelstvech měst a obcí.

Církevní společenství se přesto musí vyrovnávat s řadou předsudků. Ty mají kořeny jednak v historii, ale jsou též způsobeny tím, že mnozí mají minimální náboženské vzdělání a církev vnímají jen prostřednictvím senzacechtivých médií. Sama církev má se sebeprezentací problémy - ta je mnohdy špatná a nesrozumitelná. Lékem na předsudky je podle sněmovních kroužků osobní svědectví víry a kontakt s těmi, kdo o to stojí.

PODRŽET SI TO SVÉ
Společnosti mnohdy na církvi nevyhovuje její organizovanost, která může leckomu připomínat doby masových organizací a shromáždění. Bůh je třeba i „přijatelný“, ale náboženství jako instituce je považováno za nepotřebné. Církvi navíc chybí charismatické osobnosti a mnohé lidi „zvenčí“ odpuzuje to, co církev předkládá jako hotovou pravdu.

Křesťané mají vstupovat do dialogu s ostatními, ale zároveň si musí umět podržet „to své“, nejen účastí na liturgii a svátostech, ale i sebevzděláváním, životem s Bohem. Má-li se stát křesťanství pevnou půdou pod nohama i ostatním, měla by být posílena nízkoprahovost církve - pak druzí zažijí sílu společenství i její vlastní hodnotu.

Křesťanské rodiny, kterým se analýza též věnuje, se od jiných rodin liší zejména společnou modlitbou, návštěvou mše svaté či třeba vyšším počtem dětí. Rodiny mohou proměňovat okolní svět právě dobrým příkladem, žitou vírou, věrností a rodinnou soudržností. Podle kroužků by se měla přednostně řešit problematika rozvrácených manželství a rozvedených, pomoc vícedětným rodinám, bezdětným párům, pomoc rodinám s postiženými dětmi a sociálně slabým. Křesťané by měli též více doceňovat ženy, zvláště v jejich mateřské úloze.

Řešení stále vysoké potratovosti vidí kroužky v sexuální výchově vedené k odpovědnosti a úkol vidí v budování a podpoře domů pro svobodné matky, tlaku na urychlení adopcí a ve větší informovanosti o škodlivosti potratů. V církvi by se mělo též šířeji diskutovat o antikoncepci.

CHYBÍ VZDĚLÁNÍ
Období komunismu zatlačilo víru mnohých křesťanů do soukromí. Ti ještě i dnes mnohdy považují víru za zcela soukromou záležitost. To způsobuje malou otevřenost křesťanů (zejména dnešní střední generace) a jejich časté splývání s ostatními. Na generacích vychovávaných v totalitě se též projevuje nedostatek náboženského vzdělání. To by dnes potřebovali nejen děti, ale i dospělí. Často je též problém v tom, že chybí učebnice a výchovný plán pro dospívající.

Jednou z analyzovaných oblastí byla média. Mnohá z těch tuzemských mají sklon prezentovat církev negativně a ukazovat ji jen ve špatném světle. Lidé v církvi jsou z mediálního pohledu nezajímaví. Obrazy z liturgických obřadů v televizi jsou pro řadu lidí příliš exotické a nesrozumitelné. Církevní představitelé by se proto měli proti zavádějícím zprávám častěji ohrazovat a vůbec - je o nás málo slyšet. Katolická média trpí strachem z kritických názorů a prospěla by jim necenzurovaná diskuse o aktuálních problémech naší doby. Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay