Diskuse

Pole vydrží, děl děd,

12.6.2013 21:31 vložil Michal

padne do něho šrapnel, tak se uvláčí, a rodí dál. S domy je to složitější, dokud byly stavby přechodné (dřevo pravidelně hořelo, zdivo na hlínu se drolilo), byla ztráta v rozpočtu. Kromě výstavných zámožnějších se chalupy obnovovaly pravidelně. Vrchnost dala dřevo, kámen se lámal často na vlastním poli to se ještě zůrodnilo, cihly byly vzácné, používané pořád dokola. Sousedé se sešli a dali "práci", pokud nebyly sezonní akce. Ta "práce" se potom roky vracela, bez daní, bez úřadů, sousedsky. Kdo byl chud, dělal vepřovice, nebo zdivo krčkové.

Raketový vzestup úrovně bydlení na zámecké standarty vedl často k adaptacím objektů, které si to nezasluhovaly. Marketig prodeje stavebního materiálu slibuje zázraky, čerta starého. Barvit a lakovat nestačí. Proč v dřevěné chalupě, kde kolem stojí voda, je sucho? Inu postavili ji na skálu doplněnou pískem a tak podloží přirozeně drenováno, lépe než okolní zahrada. Vytéká to někde daleko na louce. Tedy umístění stavby je podmínka, pokud pozemek nevyhovuje, lze pilotovat atd. Volba materiálu je přepestrá, od plachty jurty, přes slámu až po beton. Každý materiál vyžaduje své uplatnění, osobitý projekt. Obvykle se levnějším tolik neušetří, např. slaměný dům vyžaduje přesah střechy. Sláma není vtip, došky i na střeše vydrží 6O let. A požární odolnost má určitě lepší, než umělohmotný koberec či polstrovaný nábytek.

K domu patří i způsob užívání, komu nevadí občas se vystěhovat na půdu, je na tom lépe, než kdo ani půdu nemá. Podobně vlhkost je kus přírody, kdo topí ve dne, kdy je vzduch vlhký, je na tom jinak, než kdo ohřeje chladný vzduch noční, čímž jeho vlhkost klesne. Vysoušet zdivo lze i přeschlými balíky sena, je hydroskopické, voní . Povaluje se ho po krajině dost. Běžný vysoušeč nestihne zastavit plíseň a trvalou sklepní vůni domu. Ale vysoušeč je v televizi, to těžko někoho přesvědčit.

Opět i zde, nejen co voda vzala, ale i co přinesla či přinést může, od marketingové samozřejmosti ke skutečnosti.


Reagovat v této diskusi může jen registrovaný uživatel. V případě zájmu se registrujte ZDE. Pokud jste již registrován/a, můžete se přihlásit ZDE.



Aktuální číslo 34 20. – 26. srpna 2019

Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku

Jeden z nejdůležitějších mariánských svátků liturgického roku – Nanebevzetí Panny Marie – prožili křesťané po celém světě.

celý článek


Orel stále roste a mládne

Celá orelská organizace prožije v sobotu 24. srpna na Svatém Hostýně spolu s moravským metropolitou a duchovním rádcem Orla Janem Graubnerem tradiční mariánskou pouť. Tentokrát…

celý článek


Milevsko: Živé místo i naleziště

V klášteře Milevsko působí tři premonstráti, jejichž život zdaleka netvoří jen modlitba. Spravují několik farností na rozsáhlém území jižních Čech, fungují jako…

celý článek


Jak udělat s dětmi herbář

Léto a prázdniny jsou ten správný čas pro zakládání herbářů. Slovo herbář je latinského původu (herba latinsky znamená bylina).

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay