Cesta 121: kněží už o nás vědí

Vydání: 2010/50 Vánoce za dveřmi, 8.12.2010, Autor: Markéta Čermáková

Byl advent léta Páně 2008 a trojice mužů zachumlaných v kabátech se před fortnou Břevnovského kláštera vítala s biskupem Václavem Malým. „Pana šéfredaktora Randu znáš, to je ekonom Martin Steiner, no a my jsme se viděli před měsícem, takže si mě ještě pamatuješ, viď?“ představoval žertující P. Prokop Siostrzonek své spolupracovníky v tehdy novém sdružení Cesta 121, jemuž přišel pražský biskup požehnat. Právě od tohoto okamžiku se datuje vznik Cesty 121, která si dala za cíl pomáhat stárnoucím kněžím a kněžím v nouzi.

„Tenkrát jsme stáli u adventního věnce, na titulní stranu KT nás fotil Jaroslav Hodík a společně jsme si povídali, co vše je potřebné pro kněze udělat,“ vzpomíná na první chvíle Cesty 121 převor Prokop Siostrzonek. „Já se zas pamatuji, že jsem si pro tuto významnou chvíli vzal svůj slavnostní oblek. Pravda – není už nejnovější, ale má nadčasový střih a beru si ho jen pro výjimečné okamžiky,“ směje se šéfredaktor Randa. „A po požehnání pana biskupa jsme se vyrazili ohřát do šenku a já si dal kulajdu a horký čaj,“ doplňuje střípek do mozaiky vzpomínek ekonom sdružení Martin Steiner. Ne, dva roky od vzniku sdružení Cesta 121 není mnoho, a přesto se za tu dobu stihlo udělat tolik věcí, že se to dnes, při druhých narozeninách Cesty 121, zdá všechno tak dávno…

POMOHLI JSME 70 KNĚŽÍM

Služeb Cesty 121 využilo či v současnosti využívá zhruba 70 kněží. V některých případech se jedná o drobnou pomoc, která obnáší třeba zaslání mobilního telefonu s velkými číslicemi. Ale provádí se i finančně náročnější projekty, jako jsou rekonstrukce farních prostor, jež pak slouží kněžím na odpočinku jako jejich domov. „Za poslední půlrok se na nás obrátilo několik kněží, kteří cítí, že svou službu ve farnosti už dlouho dělat nevydrží, a požádali nás, zda bychom jim nepomohli vytvořit zázemí v jiné obci, kde by rádi dožili, pokud jim to zdraví dovolí,“ popisuje předseda sdružení Antonín Randa situace, v nichž Cesta 121 také pomáhá. Podle něj jsou tyto případy výjimečné v tom, že se kněží o svou budoucnost snaží postarat dřív, než je zaskočí stáří a nemoci. „To víte, když je vám devadesát a má vám v domě běhat parta řemeslníků a vrtat do zdí, není to nic příjemného. Ale pokud si místo pro svůj důchod vytvoříte s předstihem, kdy máte ještě dost sil, je to něco jiného,“ vítá Randa aktivitu kněží. V létě byla jedna taková rekonstrukce dokončena v ostravsko--opavské diecézi, s další se finišuje v Praze, jiná se naopak rozbíhá v diecézi litoměřické. Kromě toho se úspěšně rozvinulo hrazení nákladné léčby nemocným kněžím, včetně úhrad léků, na něž pojišťovny nepřispívají. „Jsou operace, které si vyžadují příspěvky pacientů v řádech desítek tisíc korun. Cesta 121 je hradí – stačí se jen na nás obrátit,“ doplňuje výčet poskytované pomoci P. Prokop Siostrzonek.

NEJNÁKLADNĚJŠÍ PROJEKT ZAČÍNÁ

Další z velkých projektů na Cestu 121 teprve čeká. „Na základě dohody s hospicem Dobrého pastýře v Čerčanech a Arcibiskupstvím pražským jsme se rozhodli v tomto hospici financovat dva byty pro kněze v nové části budovy, která se právě začíná stavět,“ popisuje ekonom Martin Steiner další vizi sdružení, na níž se začíná aktuálně pracovat. Byty jsou určené kněžím, kteří již nezvládají běžné úkony v rámci svěřených farností, ale přesto chtějí být ještě prospěšní. Byty jim budou k dispozici, a pokud by jim síly stačily, starali by se jak o umírající, tak o jejich rodiny či personál hospice. A v okamžiku, kdy by už tuto službu nedokázali nabízet, ze svého bytu by se nemuseli nikam stěhovat a personál by naopak pečoval o ně. Zůstali by tak ve svém až do poslední chvíle života.

KNĚŽÍ SE NA BYTY UŽ PTAJÍ

Podle ohlasů samotných kněží bude o oba byty velký zájem a začátek stavebních prací je příslibem, že na ně nebudou muset čekat dlouho. „Pro naše sdružení to znamená sehnat během příštího roku 2,5 milionu korun jen na tento projekt. Je to hodně peněz, ale uděláme vše pro to, abychom to dokázali. Kromě sponzorů máme víc než dva tisíce dárců – věříme, že to společně dokážeme,“ říkají svorně členové Cesty 121 a přidávají i poděkování: „Jsme nesmírně vděční všem, kteří se rozhodli myšlenku Cesty 121 podporovat. Patří vám velké uznání. A dovolujeme si tlumočit i poděkování desítek kněží, kteří díky vaší štědrosti osobně poznali, že se na ně nezapomnělo.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay