Burundi - země, kde se z pacientů stávají vězni

Vydání: 2006/4 Pojmenovávání veřejných míst po kněžích, 23.1.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Přestože republiku Burundi potkal podobný osud jako sousedící Rwandu a země trpí na následky více než desetileté (doposud ne zcela vyřešené) občanské války, mezinárodní společenství o ní příliš neví. Jedna z nejchudších zemí světa (70 % obyvatel žije pod hranicí chudoby) se potýká s řadou problémů.

 

Vnitrozemský stát ve Východní Africe, kde není ani železnice a z celkových více než 6 milionů obyvatel v roce 2000 mělo k internetu přístup pouhých 2 000 lidí, se jedné ženě v průměru narodí šest dětí. „Žijí tam stovky tisíc uprchlíků v táborech a je tam katastrofální situace ve zdravotnictví. Vláda se vzdala svého vlivu na veřejnou zdravotní péči a nemocnice spravují soukromé firmy. Lidé musejí za veškerou zdravotní péči platit, takže řada z nich se nemůže léčit. A když už léčbu začnou a nemají peníze na další léčení, zůstávají v nemocnicích drženi jako vězni. To může znít na první pohled banálně, ale oni nedostávají jídlo, takže jsou případy, kdy lidé v nemocnici umírají hlady poté, co byli úspěšně vyléčeni,“ vysvětluje Monika Žárská z hnutí ACAT (Hnutí křesťanů za odstranění mučení), české pobočky mezinárodního FIACAT se sídlem ve Francii. „Posíláme proto burundskému prezidentovi petici a žádáme o nápravu. Dozvěděli jsme se sice, že přímo v tamní vládě se hledají fondy pro ,vykoupení‘ alespoň nejzávažnějších případů zadržovaných pacientů, jen náprava systému však má smysl; vykupování lidí, ať už vězňů, otroků nebo rukojmích, může nehumánní praktiky naopak posílit,“ dodává.

PŘIPOJIT SE MŮŽE KDOKOLIV

„Po celém světě existuje více než třicet organizací ACAT, my jsme jedna z nich,“ říká zakladatelka české pobočky Marie Kaplanová a vysvětluje, že každý měsíc se jednotlivé země přidají k petici zaměřené na jednu konkrétní kauzu, kterou vyhlašuje právě mezinárodní federace ve Francii. Podepsat se může kdokoliv, kdo má zájem petici podpořit. „V Čechách je činnost ACAT teprve v začátcích, malá a nepříliš viditelná, ale ve Francii má hnutí pobočku v každém větším městě a sdružuje několik tisíc lidí, kteří se starají přímo o konkrétní lidi - v časopisech ACAT se často objevují zprávy o jednotlivých případech lidí, které se podařilo osvobodit,“ říká Alain Cleyssac z komunity Chemin Neuf, který s českou pobočkou ACAT spolupracuje. Zajímavé je, že Česko je zatím jediná postkomunistická země, kde Hnutí křesťanů za odstranění mučení působí. „Problémem je nedostatek financí a dobrovolníků, ale i to, že se o nás v Česku zatím příliš neví,“ shodují se pracovníci českého ACATu. „Je to asi i dědictví minulého režimu, že lidé nemají moc velký zájem o účinnou solidaritu,“ říká Monika Žárská.

Více informací o činnosti ACAT i možnostech podpory najdete na http://acat.ecn.cz nebo na www.fiacat.org.

* * *

- Hnutí křesťanů za odstranění mučení (Action des chrètiens pour l´abolition de la torture) bylo založeno ve Francii v roce 1974. Jedna z jeho zakladatelek, Édith du Tetre, zemřela v listopadu loňského roku ve věku 93 let.

- Mezinárodní svaz má poradní statut v Organizaci spojených národů, v Radě Evropy a v Africkém výboru za práva člověka a národů.

- Dopisy a petice doprovázejí přímluvné modlitby.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay