Burundi - země, kde se z pacientů stávají vězni

Vydání: 2006/4 Pojmenovávání veřejných míst po kněžích, 23.1.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Přestože republiku Burundi potkal podobný osud jako sousedící Rwandu a země trpí na následky více než desetileté (doposud ne zcela vyřešené) občanské války, mezinárodní společenství o ní příliš neví. Jedna z nejchudších zemí světa (70 % obyvatel žije pod hranicí chudoby) se potýká s řadou problémů.

 

Vnitrozemský stát ve Východní Africe, kde není ani železnice a z celkových více než 6 milionů obyvatel v roce 2000 mělo k internetu přístup pouhých 2 000 lidí, se jedné ženě v průměru narodí šest dětí. „Žijí tam stovky tisíc uprchlíků v táborech a je tam katastrofální situace ve zdravotnictví. Vláda se vzdala svého vlivu na veřejnou zdravotní péči a nemocnice spravují soukromé firmy. Lidé musejí za veškerou zdravotní péči platit, takže řada z nich se nemůže léčit. A když už léčbu začnou a nemají peníze na další léčení, zůstávají v nemocnicích drženi jako vězni. To může znít na první pohled banálně, ale oni nedostávají jídlo, takže jsou případy, kdy lidé v nemocnici umírají hlady poté, co byli úspěšně vyléčeni,“ vysvětluje Monika Žárská z hnutí ACAT (Hnutí křesťanů za odstranění mučení), české pobočky mezinárodního FIACAT se sídlem ve Francii. „Posíláme proto burundskému prezidentovi petici a žádáme o nápravu. Dozvěděli jsme se sice, že přímo v tamní vládě se hledají fondy pro ,vykoupení‘ alespoň nejzávažnějších případů zadržovaných pacientů, jen náprava systému však má smysl; vykupování lidí, ať už vězňů, otroků nebo rukojmích, může nehumánní praktiky naopak posílit,“ dodává.

PŘIPOJIT SE MŮŽE KDOKOLIV

„Po celém světě existuje více než třicet organizací ACAT, my jsme jedna z nich,“ říká zakladatelka české pobočky Marie Kaplanová a vysvětluje, že každý měsíc se jednotlivé země přidají k petici zaměřené na jednu konkrétní kauzu, kterou vyhlašuje právě mezinárodní federace ve Francii. Podepsat se může kdokoliv, kdo má zájem petici podpořit. „V Čechách je činnost ACAT teprve v začátcích, malá a nepříliš viditelná, ale ve Francii má hnutí pobočku v každém větším městě a sdružuje několik tisíc lidí, kteří se starají přímo o konkrétní lidi - v časopisech ACAT se často objevují zprávy o jednotlivých případech lidí, které se podařilo osvobodit,“ říká Alain Cleyssac z komunity Chemin Neuf, který s českou pobočkou ACAT spolupracuje. Zajímavé je, že Česko je zatím jediná postkomunistická země, kde Hnutí křesťanů za odstranění mučení působí. „Problémem je nedostatek financí a dobrovolníků, ale i to, že se o nás v Česku zatím příliš neví,“ shodují se pracovníci českého ACATu. „Je to asi i dědictví minulého režimu, že lidé nemají moc velký zájem o účinnou solidaritu,“ říká Monika Žárská.

Více informací o činnosti ACAT i možnostech podpory najdete na http://acat.ecn.cz nebo na www.fiacat.org.

* * *

- Hnutí křesťanů za odstranění mučení (Action des chrètiens pour l´abolition de la torture) bylo založeno ve Francii v roce 1974. Jedna z jeho zakladatelek, Édith du Tetre, zemřela v listopadu loňského roku ve věku 93 let.

- Mezinárodní svaz má poradní statut v Organizaci spojených národů, v Radě Evropy a v Africkém výboru za práva člověka a národů.

- Dopisy a petice doprovázejí přímluvné modlitby.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 18. – 24. září 2018

Letní rekord koledníků

Slova „Tříkrálová sbírka“ a „rekordní“ se vedle sebe ocitají ve zprávách o výsledcích koledování. Nového rekordu se ovšem koledníkům podařilo dosáhnout minulou…

celý článek


Mluví se o nich na každém rohu

Co znamená výraz „křesťanské hodnoty“? Jak se zvěst evangelia může změnit v hodnotový systém? Jak je možné, že se „křesťanské hodnoty“ stávají zásadním…

celý článek


Výchova k občanství

Demokracie nemůže bez osobní odpovědnosti občanů za věci veřejné dobře fungovat, a právě proto vyžaduje neustálou výchovu – a to nejen mládeže, ale i dospělých.

celý článek


Jak se Pobaltí chystá na příjezd papeže?

V předvečer papežovy návštěvy pobaltských zemí – Estonska, Lotyšska a Litvy – odpověděl na dotazy KT PHILIPPE JOURDAN, francouzský biskup, který od roku 2005 působí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay