26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Berlín slavil zboření zdi

11. 11. 2014

|
Tisk
|

Tříletá dívenka pokládá květiny do zbytku tzv. Berlínské zdi, který má nastupujícím generacím

Vydání: 2014/46 Taizé: přípravy vrcholí , 11.11.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Zatímco se datum 11. 9. zapsalo do paměti Američanů, 9. 11. do paměti Němců. Právě 9. listopadu před pětadvaceti lety totiž padla Berlínská zeď.

Centrum Berlína minulou neděli praskalo ve švech, výročí pádu zdi přišly oslavit statisíce lidí. Spolková kancléřka Angela Merkelová se stihla zúčastnit jak bohoslužby a uctění památky nejméně 128 zastřelených nebo umučených za to, že se pokusili zeď zdolat, tak slavnostního koncertu ve společnosti hostů, jako byli Lech Walęsa či Michail Gorbačov. Podle kancléřky byl pád Berlínské zdi „důkazem, že sny je možno uskutečnit“.

Vyvrcholením slavnosti byl happening u Braniborské brány, při němž bylo vypuštěno k nebi na sedm tisíc osvětlených plynem nafouknutých balonků, které v předchozích dnech na speciálních stojanech lemovaly právě onu čáru, kudy kdysi zeď procházela. Vroucí atmosféru narušil jen Michail Gorbačov, který do Berlína přiletěl se skeptickou zprávou. Podle bývalého sovětského prezidenta se brzy spustí, nebo dokonce už znovu nastala studená válka mezi Ruskem a Západem, neboť Západ údajně nerespektoval původní dohodu při demontáži východního bloku. Rozšíření NATO na Východ muselo, jak se vyjádřil Gorbačov, vyvolat současnou ruskou reakci, kterou podle jeho mínění nejlépe, jak jen lze, reprezentuje politika Vladimira Putina.

MOSTY, NIKOLI ZDI

„Před dvaceti pěti lety 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď, která dlouhý čas rozdělovala město a byla symbolem ideologického rozdělení Evropy a celého světa,“ uvedl minulou neděli po Andělu Páně papež František. Podle něj umožnilo změnu úsilí mnoha lidí, mezi nimiž hrál jednu z hlavních rolí sv. Jan Pavel II. „Kde je zeď, tam je uzavřeno srdce. Je třeba mostů, nikoli zdí!“ zdůraznil dnešní nástupce sv. Petra.

9. listopad je však v německých dějinách spojen i s diktaturou nacistů, neboť v roce 1938 právě na sklonku tohoto dne propukla tzv. křišťálová noc, největší pogrom na Židy v německých dějinách. Proto je toto datum „osudovým dnem Němců“, jak se vyjádřil v souvislosti s berlínskými oslavami kardinál Rainer Maria Woelki.

Stavba mostů a odstraňování zdí je také posláním ekumenického hnutí, jak potvrdil minulý týden v Římě německý luterský biskup Christian Krause, když papeže Františka pozval k účasti na reformačním jubileu v roce 2017. „Pojďte s námi touto cestou, stejně jako my zůstaneme po vašem boku,“ vyzval Františka a dodal: „Za tři roky budeme mít příležitost, abychom mnohem zřetelněji a důrazněji projevili naši jednotu v Kristu před celým světem, když se bude vzpomínat pětisté výročí reformy z roku 1517.“ Ta je spojena zejména s působením Martina Luthera v saském Vitemberku, díky němuž se evangelická církev na východě Německa stala už tehdy početnější než katolická.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou