Ani cihlou nedostavovat Lesnou. S výjimkou kostela

Vydání: 2010/37 Papežství v průběhu věků, 7.9.2010, Autor: Aleš Palán

Ještě v padesátých letech 20. století byl v Lesné na místě dnešního sídliště vojenský cvičák; dodnes stojí nedaleko kasárna. V roce 1965 se začalo s výstavbou sídliště. Zhruba 90 % dnešní rozlohy Lesné bylo zastavěno do šesti let. Dnes tu jsou vzrostlé stromy, hustota osídlení je přiměřená, lidi se tu znají, do města i do přírody je to kousek. Lesná rozhodně není to, co si představíme pod pojmem typické socialistické sídliště. Je to přívětivé místo k životu.

Po revoluci v roce 1989 si několik katolických aktivistů vzpomnělo na snahy z konce šedesátých let postavit v Lesné kostel. Vždyť nejbližší kostely byly v centru Brna nebo v sousedních čtvrtích Královo Pole a Husovice. Území Lesné bylo církevně rozděleno do přilehlých čtvrtí, a tak zdejší chodili tam, kam to měli nejblíž, a mnohdy se tak vzájemně ani neznali. Lesenští šli hned po roce 1989 za svým biskupem. Nešlo by teď, v nových podmínkách, se stavbou kostela konečně něco dělat? „Šlo by, ale biskupství na výstavbu nemá žádné peníze. Musíte sami,“ dozvěděli se. Dobrá tedy, na Lesné se pustili do práce.

Architektonický počin

Sídliště Lesná lze vnímat jako významný architektonický počin. Je vybudováno podle finského vzoru, je tu hodně zeleně a dost prostoru mezi domy. Jde o první větší sídliště v Brně, architektům Rudišovi a Zounkovi se tehdy podařilo prosadit projekt, který nekonvenoval s obvyklými normami pro hustotu obyvatel na metr čtvereční. To ale mělo být v osmdesátých letech „napraveno“ zahuštěním zástavby. „Revoluční vzedmutí na Lesné tak v listopadu 1989 nebylo orientováno primárně protikomunisticky, ale proti dostavbě sídliště,“ uvádí katolický aktivista, lidovecký politik a varhaník lesenské farnosti Václav Benda. „Po Listopadu na sídlišti panovala úplná mánie: ani cihlou nedostavovat Lesnou. Navštívili jsme zdejší OF, aby přijalo myšlenku, že pokud se tu něco dostavovat bude, půjde o sakrální stavbu. A ono se to podařilo,“ vzpomíná Václav Benda. Brzy měli věřící k dispozici pozemek pro výstavbu, který patřil a dodnes patří obci. Město Brno ani městská část na stavbu finančně nepřispěli. Zásluhou bývalého poslance za KDU-ČSL Ladislava Šustra byly pro účel výstavby získány dva miliony z ministerstva kultury. „Cením si přístupu magistrátu. Pokud šlo o pozemek, dojednali jsme jeho pronájem na 99 let s předkupním právem,“ říká Václav Benda. Dosavadní náklady na výstavbu se přitom vyšplhaly na zhruba 20 milionů.

Smekám

„Peníze dali dohromady hlavně sami zdejší lidé, smekám před nimi, kolik toho mezi sebou vybrali. Když jsem do farnosti v roce 2005 přišel, byli místní věřící už finančně vyčerpáni,“ popisuje situaci P. Pavel Hověz. „Tak jsem se rozhodl pro zveřejnění našich záměrů v KT: Chceme na Lesné postavit kostel, snažíme se o to dlouhé roky a teď potřebujeme pomoc i od vás. A lidé naše přání vyslyšeli. Věřím, že nám budou pomáhat i nadále,“ doufá lesenský farář. Potíže byly i se zajišťováním duchovní správy na Lesné. Věřící si hned po roce 1989 pronajali sál v bývalém agitačním středisku a začali po Brně shánět kněze. Nejprve do Lesné přišli dominikáni. Do sálu agitačního střediska tehdy docházelo sto sto padesát věřících. Po dominikánech převzali štafetu jezuité. Ti kromě nedělních bohoslužeb převzali na svá bedra funkci investora stavby Duchovního centra. Vlastní výstavbu podle návrhu architekta Zdeňka Bureše zajišťovala skupina laiků z Lesné. Poslední jezuitský kněz v Lesné P. Josef Prchal byl po ustanovení farnosti prvním zdejším administrátorem. Od podzimu 2005 zde působí diecézní kněz P. Pavel Hověz. Konečně tak mají lesenští „svého“ duchovního.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay