Vydání: 2009/46 17. listopad 1989, 9.11.2009

O minulosti i boucnosti hospicové péče v ČR jsme hovořili s generální sekretářkou Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Evou Černou.

Kdy Asociace vznikla a proč?

Vznikla v roce 2005. Hospice neměly do té doby zakotvení v legislativě a byly financovány stejně jako léčebny dlouhodobě nemocných, což bylo zcela nedostačující. Abychom mohli financování změnit, bylo třeba změnit příslušný zákon. Do té doby o to usilovaly jednotlivé hospice samostatně, ale neúspěšně. Vznikla proto myšlenka založit Asociaci, která bude zastupovat všechny hospice. Když pak přijdeme někam na jednání a řekneme, že zastupujeme skoro dvacet hospiců, má naše slovo úplně jinou váhu, než kdyby každý bojoval samostatně.

 Ta legislativní změna se podařila?

Podařila a já osobně to považuji za malý zázrak. Asociace vznikla v roce 2005 a zákon o veřejném zdravotním pojištění se nám poprvé podařilo změnit už v červnu 2006 – tehdy se uzákonila lůžková hospicová péče. Následně se nám tento zákon podařilo změnit podruhé na podzim 2007, kdy byla uzákoněna mobilní hospicová péče. Od roku 2010 bude ze všeobecného zdravotnického pojištění částečně hrazena i zdravotní péče poskytovaná v mobilních hospicích.

 Jaký je tedy smysl existence Asociace dnes, když bylo vašich cílů dosaženo?

Ještě jich dosaženo nebylo. Hospic jako takový v sobě soustřeďuje péči zdravotnickou, sociální, psychologickou i duchovní. V tomto okamžiku máme ošetřenou složku zdravotní, stále ale ještě nemáme zákonně ošetřenou složku sociální. Hospice tedy mohou jen velmi obtížně získávat dotace na sociální služby. Aktuálně velmi intenzivně jednáme s Ministerstvem sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví o možnostech souběhu financování obou těchto typů služeb tak, jak je to v hospici nezbytné. Pro pacienta jsou nutné obě tyto složky. Problém je, že se obtížně specifikuje, co je ještě sociální služba a co je už služba zdravotní. Potkávám se s tím, že jednotlivé segmenty státní správy říkají: „Tohle už platit nebudeme, to patří jinam.“ A „jinde“ si to bohužel říkají opačně. Náš konkrétní problém je, že zákon o sociálních službách nedefinuje hospicovou péči jako takovou. Hospice žádají o dotace na odlehčovací služby, což není zdaleka optimální. Jedním z aktuálních cílů Asociace je tedy vyjednat podmínky i v sociální oblasti, aby bylo možno užívat současně částku z veřejného zdravotního pojištění i dotace na sociální služby.

 Úkolem Asociace také určitě bude možnost vyměňovat si zkušenosti.

Samozřejmě, hospice mezi sebou neustále komunikují o všech problémech, a to nejen legislativních či provozních. Pokud například někde dostanou výhodnou nabídku od nějaké firmy, hned informují ostatní. Velmi často funguje i výměna zaměstnanců, probíhají nejrůznější stáže. Pracovníci navštěvují jiné hospice, aby viděli, jak to funguje u nich; je to zároveň prevence syndromu vyhoření. Asociace také garantuje kvalitu služeb hospiců v Asociaci sdružených. Ve spolupráci s mnoha odborníky jsme vytvořili první české standardy lůžkové hospicové péče a garantujeme, že je naši členové budou dodržovat. Současně pořádáme různé vzdělávací akce, a to jak do vlastních řad, tak vůči široké veřejnosti. Dohodli jsme se se společností praktických lékařů a v příštím roce proběhne v jednotlivých regionech dvanáct přednášek o hospicové péči pro praktické lékaře. Jednotlivé přednášky zajistí hospice, které jsou činné v daném regionu. Půjde tak nejen o šíření informací o hospicech, ale také o možnost navázat osobní kontakty mezi pracovníky hospiců a praktickými lékaři.

 Konkurence mezi hospici tedy v podstatě neexistuje.

U nás platí: co hospic, to region. Že by si tedy hospice přetahovaly pacienty, není v podstatě ani možné. Většina lidí se snaží pacienta umístit ve svém reginu.

 Jsou členem Asiciace všechny hospice v ČR?

Existuje jedno zařízení, které není naším členem a nespolupracuje s námi. A pak je další zařízení, které samo o sobě oficiálně naším členem není, ale naším členem je jeho ředitel – a ten s námi spolupracuje. Všechny ostatní hospice jsou členy Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. V tomto okamžiku je tak našimi členy třináct lůžkových hospiců a pět hospiců mobilních. Některé hospice přitom poskytují oba uvedené typy služeb.