Zkuste práci pro nemocné

Vydání: 2017/17 Tisíce lidí podpořily nenarozený život, 25.4.2017, Autor: Václav Štaud

Mezi stovkou žen, přihlášených do soutěže Sestra roku, byla letos odbornou porotou mezi tři finalistky vybrána ANGELIKA OSOVSKÁ, vrchní sestra Charitní ošetřovatelské služby ve Znojmě. Ve své kategorii nakonec skončila na druhém místě.


Z tohoto pracoviště řídí Angelika Osovská charitní ošetřovatelskou a domácí hospicovou péči na Znojemsku. Snímek Oblastní charita Znojmo

Která Angelika je vaší křestní patronkou? Existuje vůbec světice tohoto krásného jména?

Upřímně říkám, že nevím, nepátrala jsem po tom. Při křtu mi dali druhé jméno Marie, a já se proto po celý život obracím k Matce Boží. Třetí jméno, které sice nikde neuvádím, ale beru ho velmi vážně, je Veronika. Přijala jsem ho při biřmování, protože jsem už jako patnáctiletá dívka věděla, že v životě chci být jako zdravotní sestra blízko nemocným a trpícím.

Když se vrátím k vašemu prvnímu jménu, evokuje anděla strážného…

Ano, jméno je odvozené od slova angelus – anděl. Já navíc dobře vím, že můj anděl nejen existuje, ale že se také stará. Hlavně když jedu autem. Mám totiž na rozdíl od mnoha žen ráda rychlost. A jsem si vědoma několika situací, kdy jsem vyvázla doslova na poslední chvilinku, a poctivě přiznávám, že to rozhodně nebylo mým přičiněním.

Proto je vaše pracovna plná sošek andělů?

Ty anděly nekupuji, ale dostávám je. Už nevím, kdo byl mezi těmi dárci první, ale když lidé cítí potřebu projevit mi své přátelství nebo vděčnost, přinesou mi právě anděla. I já, pokud chci vyjádřit, jak je pro mě některý člověk důležitý, sahám po andílkovi – evokuje bezpečí.

Jak vlastně došlo k vaší nominaci do soutěže o sestru roku?

Bez mého vědomí mě přihlásila jedna z mých podřízených zdravotních sester. Napsala dopis, který stále ještě visí na internetu. Překvapilo mě to, nejsem extrovert, který by se někam takovým způsobem hrnul. Nejdříve jsem se také domnívala, že není nutné se tím zabývat, že jde jen o výkřik do tmy, který rychle vyšumí. Když mě ale po čase kontaktovali organizátoři soutěže, že jsem byla porotou vybrána mezi šest finalistek, pochopila jsem, že jde o vážnou věc. Zeptala jsem se ještě, jestli měli tak málo přihlášených, a odpověď zněla, že tentokrát byl výběr naopak veliký.

Jaká byla vaše reakce?

Když jsem poprvé četla nominační dopis a uvědomila si, jak mě ta mladá žena vidí, zalily se mi oči slzami. Slyšela jsem už nejedno hodnocení mojí práce, ale nikdy to nebylo tak hluboké a upřímné. Nejdřív jsem hledala únik, uvažovala, že do toho finále zkrátka nepůjdu. Postupně jsem si ale uvědomila, že účastí v soutěži mohu pomoci celé Charitě Česká republika a přispět ke zviditelnění naší práce. Přestože u nás působí katolická charita už víc než čtvrt století, stále se setkávám s tím, že o ní mnoho lidí buď neví, nebo má zkreslené představy.

Na co byste u vaší charity zvlášť ráda upozornila?

Na domácí hospicovou péči, kterou znojemská oblastní charita společně s týmem lékařek spolku Konipaska zajišťuje vedle dlouholeté ošetřovatelské služby už druhým rokem. Řada lidí netuší, na jak vysoké úrovni je dnes práce charitních ošetřovatelek. Že jsou to diplomované zdravotní sestry s mimořádně bohatými zkušenostmi, které plní úkoly indikované praktickým lékařem, ale současně si musí vědět rady v každé krizové situaci, při níž není žádný lékař v dosahu.

VÁCLAV ŠTAUD

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Angelika Osovská se narodila v roce 1972 ve Znojmě. Zde absolvovala střední zdravotnickou školu a tři roky sloužila u lůžek dospělých na neurologii znojemské nemocnice. Osm roků pak pracovala na neurologickém oddělení Fakultní dětské nemocnice v Brně a dalších sedm let působila v soukromých odborných lékařských praxích. V neurologii získala jako sestra všechny možné specializace a v pozici laborantky se zabývala vyšetřovacími metodami diagnostiky neurofyziologického systému. V roce 2009 nastoupila do charitní ošetřovatelské služby a o rok později se stala vrchní sestrou. Vedle toho je také koordinátorkou domácí hospicové péče na Znojemsku.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 29 18. – 24. července 2017

Kardinál Meisner žil českou zbožnost

Jedním ze sedmi kardinálů, kteří přijeli na pohřeb někdejšího kolínského arcibiskupa, kardinála Joachima Meisnera, byl i český primas DOMINIK DUKA.

celý článek


Zemřel při modlitbě breviáře

Vedle papeže Františka poslal minulou sobotu na pohřeb někdejšího kolínského arcibiskupa Joachima Meisnera svůj pozdrav i emeritní papež Benedikt XVI.

celý článek


Slováci postavili Islanďanům roubený kostel

Neobvyklou pozornost poskytli Slováci z Hriňové farnosti v Reydarfjördu na Islandu: postavili pro ně nový roubený kostel, a to ze dřeva, které vyrostlo v lesích na Zvolensku.

celý článek


Skaut jsem si vyvzdorovala

Potkat ve skautském oddíle vietnamské dítě je u nás velkou vzácností. DIEU HIEN HO zvaná LINDA se ke skautingu dostala v dospívání. Dnes je vedoucí oddílu benjamínků…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay