Život duše před vzkříšením těla

Vydání: 2004/11 Konec světa, 6.9.2004, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

OČEKÁVÁNÍ KRISTOVA PŘÍCHODU VE SLÁVĚ
Jak se měnil pohled církve na věčnost, zejména jak se lišily představy prvotní církve, ve středověku a po II. vatikánském koncilu? Na co byl v jednotlivých údobích kladen důraz? Byla věčnost vždy jediným cílem života na zemi a "odměnou" za dobré skutky, nebo jen pokračováním života "na této zemi"?
J.P. Praha


K první části otázky: Dalo by se říci, že apoštolská církev kladla na základě Kristova vítězství nad smrtí velký důraz na vzkříšení z mrtvých (srov. např. 1Kor 15). Tato zvěst musela v řeckém kulturním prostředí dělat mnoha lidem nemalé obtíže, jak to dokládá neúspěch Pavlova kázání na Areopagu (srov. Sk 17,31-33). Nezapomínejme, že pro Řeky nebylo obtížné pojímat posmrtný život jako "osvobození duše" z pout těla. Přijmout jako definitivní cíl vzkříšení těla s sebou ovšem neslo radikální změnu v pojetí světa (všechno pochází od dobrého Stvořitele, a proto i tělo je dobré) i antropologie (celý člověk je určen ke spáse). Z těchto důvodů se v Pavlových listech o posmrtném životě duše před vzkříšením těla moc nehovoří, i když náznaky tohoto přesvědčení se zde dají také vystopovat (srov. např. Flp 1, 21-24). O tom, že prvotní církev si skutečnost posmrtného života duše uvědomovala, svědčí kupříkladu velmi záhy se rozvinuvší kult mučedníků.

První generace křesťanů intenzivně čekaly na druhý Kristův příchod ve slávě. Jelikož k zmíněné události nedocházelo, eschatologické očekávání postupně chladlo. Ruku v ruce s tím se začal zvyšovat zájem věřících o posmrtný život duše před vzkříšením těla. Aniž by některá místní církev popírala skutečnost posmrtného života duše, objevovaly se také odlišné názory na povahu její existence.

Již na sklonku druhého století dokládá Tertullian víru v to, že duše jsou po smrti odměňovány a zakoušejí spravedlivou míru trestu i odměny ("O duši", 58). Tehdejší praxe pokání byla velmi přísná, a proto se objevila otázka: Co bude s těmi, kdo začali konat pokání, ale na zemi ho nedokončili? Na základě víry v to, že Bůh je milosrdný i dokonale spravedlivý, se záhy spontánně objevují náznaky víry v očistec. Kajícníci dojdou spásy, ale musí po smrti pokání nějak dokončit. Augustin v prvních desetiletích pátého století dokládá jako již dlouho zaběhnutou praxi to, že se církev snažila modlitbami zesnulým pomáhat (srov. "Enchiridon ad Laurentium", 29).

Ve středověku došlo k poměrně značnému rozvoji představ o posmrtném osudu duší, jak o tom svědčí například velkolepá Dantova "Božská komedie". V dnešní době můžeme konstatovat určitý posun v chápání očistce, který není vnímán tolik jako trest, nýbrž spíše pozitivně, tedy jako duchovní dozrávání (Jan Pavel II., J. Ratzinger).

Nyní k druhé části otázky: Věčný život a plnost spásy byly vždy chápány primárně jako dar, jako dovršení Boží milosti. Teprve sekundárně se jednalo o odměnu, protože Bůh není pouze neskonale milosrdný, ale také spravedlivý. Cílem vždy bylo co nejhlubší společenství a spojení s Kristem a skrze něho s Bohem. V tomto smyslu je věčný život dovršením toho pozemského. Ovšem zároveň vždy platilo, že ani oko nevidělo a ani ucho neslyšelo, jakou odměnu Bůh připravil těm, kdo ho milují (srov. 1Kor 2,9).

prof. CTIRAD V. POSPÍŠIL Th.D. OFM, přednášející dogmatické teologie na CMTF UP v Olomouci, KTF UK v Praze a dějin dogmatu na HTF UK v Praze

Co bude, až nebude čas?

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay