Žijeme s nimi, ale neznáme je

Vydání: 2009/7 Jak se žije Vietnamcům, 11.2.2009, Autor: Zita Chalupová

Vietnamci jsou našimi spoluobčany už několik desetiletí. První z nich k nám přišli jako děti již v 50. letech. Mnoho z nich zde chodilo do učení, na střední i vysoké školy. A mnoho z nich se rozhodlo tady zůstat – ještě za socialismu i po Sametové revoluci.

Oficiálně jich zde žije přes padesát tisíc, avšak vzhledem k nelegální migraci se počty Vietnamců odhadují skoro dvakrát vyšší. Náš stát neuznává Vietnamce jako národnostní menšinu, tudíž nemají svého zástupce v Radě vlády ČR pro národnostní menšiny. Nejvíce Vietnamců žije ve velkých městech, ale v podstatě se s nimi setkáváme všude. Pracují především jako živnostníci – prodávají nejrůznější zboží na tržištích, v kamenných obchodech, někteří se živí jako dělníci nebo ve službách. Ti, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, pracují i na vyšších místech v nejrůznějších firmách. Vietnamci jsou většinou dost uzavření, žijí spíše jen mezi sebou. Důvodem může být i nedostatečná znalost českého jazyka. V jiné situaci jsou pak Vietnamci, kteří se zde narodili a chodili do českých škol. Ti už více zapadli do většinové společnosti. Vietnamci se sdružují též kvůli uchování své kulturní identity. Z bývalého spolku studentů vietnamistiky vzniklo v roce 2004 občanské sdružení Klub Hanoi, dále u nás působí Česko-vietnamská společnost a Svaz Vietnamců v ČR. Všechny tyto instituce se snaží poskytnout Vietnamcům a většinové populaci možnost vzájemných kontaktů, informování a poznávání kulturních odlišností i společných věcí.

Přišli o práci i bydlení

S nastupující ekonomickou krizí se stává velkým problémem Vietnamců propouštění z práce a z ubytoven. Mnozí z nich tak přicházejí o vše, co zde mají. Situace se na začátku letošního ledna vyhrotila natolik, že zástupci vietnamské komunity napsali představitelům českého státu otevřený dopis, v němž žádají o pomoc při řešení tohoto svého problému. Vzápětí nato se k této žádosti připojilo i deset českých neziskových organizací. Ještě před Vánocemi se Vietnamci museli potýkat s jiným problémem: Ministr vnitra Ivan Langer podepsal vyhlášku umožňující vydávání tzv. zelených karet pracovníkům ze zemí mimo EU. V ní z programu zelených karet ministerstvo vnitra vyškrtlo Vietnam – i přes protesty vietnamského velvyslance Vuong Thua Phonga a Česko-vietnamské společnosti. A jistě si všichni vzpomeneme na skandál s korupcí při vydávání českých víz ve Vietnamu. „V současné době přišlo u nás o námezdní práci už přibližně 5 000 Vietnamců, kteří nemají kde bydlet a nemají ani peníze na letenku domů. Většina z nich je zde na podnikatelské vízum – přestože neumějí česky, nemají žádné odborné vzdělání ani kapitál pro podnikání. V roce 2008 totiž vydalo naše velvyslanectví v Hanoji celkem 9 994 víza za účelem podnikání Vietnamcům bez znalosti češtiny, bez finančního kapitálu pro podnikání i bez vzdělání a pouze 2 000 pracovních víz pro kvalifikované vietnamské dělníky. Loni do října to bylo 4 100 víz za účelem podnikání a jen 950 pracovních víz. Záhadou je, jak u nás mohly tisíce Vietnamců bez vzdělání a znalosti jazyka získat živnostenské listy a být na ně zaměstnáni po stovkách ve velkých podnicích, které tak za ně nemusely platit sociální ani zdravotní pojištění,“ říká předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter a pozastavuje se nad jednáním personálních agentur, jež do ČR tyto Vietnamce vozí. Rovněž poukazuje na to, že tíživá životní situace může vést až k tragickým následkům, jak o tom svědčí případ nedávné sebevraždy mladého Vietnamce z Prahy.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay