Zemřel jako škarohlíd. Dnes je opět legendou

Vydání: 2009/10 Karel Kryl, 3.3.2009, Autor: Aleš Palán

Životní pouť českého písničkáře Karla Kryla je sevřena dvěma daty: 12. 4. 1944, kdy se v Kroměříži narodil, a 3. 3. 1994, kdy v Německu zemřel. V těchto dnech si tedy připomínáme pětašedesát roků od jeho narození a patnáct let od jeho úmrtí.

„Už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá,“ stojí v narážce na jeden Krylův text na pamětní desce v Janáčkových sadech v Novém Jičíně. Právě z tohoto města Krylova rodina pocházela, jeho dědeček byl spoluvlastníkem tiskárny Kryl a Scotti (mimo jiné zde tiskl i edice Josefa Floriana), Karlovu otci pak tiskárnu komunisté znárodnili. Budoucí písničkář studoval střední keramickou školu v Bechyni, poté narukoval na vojnu a po propuštění do civilu vystřídal několik příležitostných zaměstnání. Před publikem začal vystupovat se směsí odlehčených skladeb humorného rázu a ostře kritických šlehů. Zlomem v jeho kariéře byla okupace Československa Sovětským svazem a jeho satelity v srpnu 1968. Za půl roku vychází Krylova první dlouhohrající deska s titulní písní Bratříčku, zavírej vrátka. Skladba se stala doslova hymnou odporu proti vpádu armád. Kryl je úspěšný i v tehdejší hitparádě s názvem Dvanáct na houpačce – tvůrce pořadu kritik Jiří Černý ho cílevědomě propaguje, až z něj udělá opravdovou hvězdu. Na někoho takového mají políčeno normalizátoři, kteří se k politické moci dostávají v průběhu roku 1969. Karel Kryl je nucen opustit svou zemi – stane se tak 9. 9. 1969. Kryl v exilu začíná spolupracovat se Svobodnou Evropou, píše a vydává další písně. Do Československa se vrátil 30. listopadu 1989. Primárně přijel na pohřeb své matky, která zemřela před čtyřmi dny. Protestní zpěvák, jenž se mezitím ve své domovině stal legendou, se ovšem logicky musí projevit i veřejně. Až frenetický aplaus publika vyvolají jeho slova odkazující na jednu starší skladbu: „V jednom průjezdu prý bylo napsáno: Karle Kryle, už neryjeme držkou v zemi!“ Krylův kritický duch se však záhy dostane do rozporů s všeobecně nadšenou atmosférou znovu nabyté svobody. Kryl se postupně dostává do izolace, většinově je vnímán jako škarohlíd. Když v roce 1994 umírá, je chápán jako rozporuplná osobnost. Teprve po letech je Krylův polistopadový postoj společensky akceptovatelnější a lidsky pochopitelnější. Kryl obdržel několik hudebních i společenských ocenění, je po něm dokonce pojmenováno několik ulic. V jeho tvorbě nalezneme i několik skladeb evidentně inspirovaných biblickými texty: Žalm 71, Žalm 120, Zapření Petrovo, Jidáš, Děkuji. S Krylovým repertoárem v posledních letech vystupuje jeho mladší bratr Jan, více ho mladé generaci zpopularizovali Jaromír Nohavica a Daniel Landa. Je možné předpokládat, že k oběma mužům – jeden podepsal spolupráci s StB, druhý má neonacistickou minulost – by měl Kryl zásadní výhrady. Jeho tvorba je populární na Slovensku, v Polsku, ale třeba i v Norsku. Skladby, jako Morituri te salutant, Veličenstvo Kat, Píseň Neznámého vojína, Habet, Lásko, a další patří beze sporu k tomu nejlepšímu, co české písničkářství v druhé polovině 20. století vyprodukovalo.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay