Ze stromu poznání jsme jedli...

Vydání: 2008/9 Umírání dříve a dnes, 26.2.2008, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Ze stromu poznání jsme jedli, ale rozlišovat dobro a zlo jsme se nenaučili, nebo spíše naučit nechtěli; sami jsme se chtěli stát jejich mírou. Někde tam, kdysi dávno, když se člověk začínal stávat člověkem, vykročil na cestu poznání a snahy přizpůsobovat si svět. Starověcí Řekové ten první „opovážlivý krok“ vyjádřili mýtem o muži – Prométheovi, který ukradl bohům oheň. A krutě za to zaplatil. Podle jedné tradice biblického výkladu spustila celý ten nekončící a nezadržitelný proces svou zvídavostí žena – pramáti Eva. Zvídavost, zvědavost, tvořivost, poznávající rozum – to jsou Boží dary člověku, ale záleží na tom, jak se s nimi naloží.
Židovský filozof vídeňského původu Hans Jonas ve svém díle Princip odpovědnosti naléhal na vědce, aby se s předběžnou opatrností snažili předvídat následky svých činů. To platí zejména při experimentování s živými tvory, které může mít nedozírné a nezvratné následky. Skoro všechno, co byli autoři science-fiction schopni vymyslet, bylo posléze realizováno. Vzpomeňme na verneovky, na Aldouse Huxleye a jeho Brave New World, na polskou filmovou sci-fi komedii Sexmise nebo na román Hoši z Brazílie o pokusech naklonovat Hitlera. V novém románu Michaela Crichtona Příští si můžeme přečíst příběh vědce, který oplodnil šimpanzí vajíčko svou vlastní spermií a chtěl v laboratoři vypěstovat embryo-chiméru a zkoumat jeho vývoj. Nedopatřením se stalo, že toto embryo bylo zavedeno do dělohy šimpanzí samičky a že se narodil lehce deformovaný opičák, který myslel, cítil a naučil se mluvit jako malé dítě. To už dnes není nemyslitelné, i když technologie ještě nejsou tak daleko. Film nedávno vysílaný v televizi zase líčil životní pocity dívky, která zjistila, že je klonem své matky, slavné pianistky. Ta si ji „dala udělat“, aby měla komu předat své umění. Dívka se ovšem vzbouřila, opustila koncertní kariéru a zvolila život v prostotě kanadské přírody.
To je sice science-fiction, ale v minulém roce Samuel Wood, zakladatel kalifornské biotechnologické firmy Stemagen, naklonoval sám sebe – do čerstvých vajíček získaných od mladých zdravých dárkyň vložil jádra ze svých vlastních kožních buněk. Podařilo se mu vytvořit jako prvnímu na světě jedno lidské embryo, které se dále v laboratoři vyvíjelo do stadia blastocysty. Pak je zničil. Ale co by se bývalo stalo, kdyby je byla některá žena přijala a donosila? Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 20 15. – 21. května 2018

Rekordní Katolické dny i s Čechy

Největší německý festival víry – Katolické dny – přilákal do Münsteru rekordních 50 tisíc lidí včetně českých zástupců a biskupů, a navíc 25 tisíc jednodenních…

celý článek


Počet církevních sňatků neklesá

Zájem o církevní svatby neklesá – zjistili výzkumníci České biskupské konference. Loni jich bylo 5604 a z celkového počtu „prvosňatků“ v ČR tvoří 17 % (35 574).…

celý článek


Nestydět se „žebrat“ pro dobrou věc

Jak získat peníze na dobrou věc? To je otázka, která zní v uších řadě lidí v různých farnostech či neziskových organizacích a je denním chlebem těch, již se živí…

celý článek


Každý má svůj klíč k domovu

V těchto májových dnech slaví požehnaných devadesát let. Jeho tělesná schránka zřetelně slábne, ale duch jako by sílil. K rozhovoru se nenechal dlouho přemlouvat, jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay