Ze stromu poznání jsme jedli...

Vydání: 2008/9 Umírání dříve a dnes, 26.2.2008, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Ze stromu poznání jsme jedli, ale rozlišovat dobro a zlo jsme se nenaučili, nebo spíše naučit nechtěli; sami jsme se chtěli stát jejich mírou. Někde tam, kdysi dávno, když se člověk začínal stávat člověkem, vykročil na cestu poznání a snahy přizpůsobovat si svět. Starověcí Řekové ten první „opovážlivý krok“ vyjádřili mýtem o muži – Prométheovi, který ukradl bohům oheň. A krutě za to zaplatil. Podle jedné tradice biblického výkladu spustila celý ten nekončící a nezadržitelný proces svou zvídavostí žena – pramáti Eva. Zvídavost, zvědavost, tvořivost, poznávající rozum – to jsou Boží dary člověku, ale záleží na tom, jak se s nimi naloží.
Židovský filozof vídeňského původu Hans Jonas ve svém díle Princip odpovědnosti naléhal na vědce, aby se s předběžnou opatrností snažili předvídat následky svých činů. To platí zejména při experimentování s živými tvory, které může mít nedozírné a nezvratné následky. Skoro všechno, co byli autoři science-fiction schopni vymyslet, bylo posléze realizováno. Vzpomeňme na verneovky, na Aldouse Huxleye a jeho Brave New World, na polskou filmovou sci-fi komedii Sexmise nebo na román Hoši z Brazílie o pokusech naklonovat Hitlera. V novém románu Michaela Crichtona Příští si můžeme přečíst příběh vědce, který oplodnil šimpanzí vajíčko svou vlastní spermií a chtěl v laboratoři vypěstovat embryo-chiméru a zkoumat jeho vývoj. Nedopatřením se stalo, že toto embryo bylo zavedeno do dělohy šimpanzí samičky a že se narodil lehce deformovaný opičák, který myslel, cítil a naučil se mluvit jako malé dítě. To už dnes není nemyslitelné, i když technologie ještě nejsou tak daleko. Film nedávno vysílaný v televizi zase líčil životní pocity dívky, která zjistila, že je klonem své matky, slavné pianistky. Ta si ji „dala udělat“, aby měla komu předat své umění. Dívka se ovšem vzbouřila, opustila koncertní kariéru a zvolila život v prostotě kanadské přírody.
To je sice science-fiction, ale v minulém roce Samuel Wood, zakladatel kalifornské biotechnologické firmy Stemagen, naklonoval sám sebe – do čerstvých vajíček získaných od mladých zdravých dárkyň vložil jádra ze svých vlastních kožních buněk. Podařilo se mu vytvořit jako prvnímu na světě jedno lidské embryo, které se dále v laboratoři vyvíjelo do stadia blastocysty. Pak je zničil. Ale co by se bývalo stalo, kdyby je byla některá žena přijala a donosila? Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 14. – 20. srpna 2018

Nanebevzetí s procesím i kroji

V neděli 12. srpna prožívala řada farností a mariánských poutních míst slavnost svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na tuto středu. Jde o jedno z nejčastějších…

celý článek


„Osmašedesátý“ v Katolických novinách

Pražské jaro umožnilo církvi – byť jen nakrátko – rozvinout své aktivity. Nové možnosti se otevřely i tehdejším Katolickým novinám. Atmosféru z doby před padesáti…

celý článek


Kaplani pomáhají, dokud je potřeba

Práce vojenského kaplana neznamená jen být nablízku kamarádům na bojišti. V případě potřeby musí sloužit i jejich blízkým. Jak taková pomoc vypadá po skonu tří českých…

celý článek


Jak správně využívat Facebook?

„Čas je nejcennější dar, kterého se nám od Boha dostává, a je třeba jej umět užívat,“ uvedl na svém facebookovém účtu papež koptské pravoslavné církve Tavadros…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay